AMOR PSÝCHÉ AKCE - VÍDEŇ. Ženský element ve vídeňském akcionismu. Sbírka Hummel.

18. 10. 2012
Tisková zpráva ke stažení zde.
Fotografie v tiskové kvalitě ke stažení zde.
Centrum současného umění DOX připravilo pozoruhodnou výstavu pěti stovek děl vídeňského akcionismu ze sbírek rakouského sběratele a galeristy Julia Hummela. Expozice se snaží přiblížit zásadní, přitom dosud opomíjenou roli žen v tomto uměleckém směru, který bojoval především v 60. letech 20. století za individuální svobodu a významně přispěl k větší mezilidské i sexuální toleranci.

Fotografie i filmy z brutálně krvavých erotických akcí, jejich scénáře, skici, ale i objekty a malby svědčí o tom, že vídeňský akcionismus nebyl jen smyslovým zachycením a zviditelněním nevědomého dávno před érou elektronických médií, ale zároveň vzpourou proti katolické upjatosti a nedotknutelnosti rodiny.

Tvorba čtyř hlavních představitelů provokativního hnutí plného sexu, krve, násilí a znepokojivých otázek - Otto Muehla, Hermanna Nitsche, Rudolfa Schwarzkoglera a Güntera Bruse - by nebyla možná bez aktérek nelítostných rituálů i okolních nejen politických vlivů. Za hrozby neustálých represí se muži i ženy věnovali zkoumání vítězství i proher lidské bytosti v protikladu k pokrytectví směřujícímu k sentimentu a společenskému tlaku.
Stěžejním bodem výstavy je právě podíl ženského prvku, který je v díle těchto i dalších akcionistů vědomě i nevědomě obsažen. „Neznámé a nedoceněné zůstaly ženy a jejich pokusy o změnu v revolučních 60. letech. Sexuální revoluce: ,Antikoncepce a Flower Power‘ společně s politickou a sociální nespokojeností byly zdrojem frustrace a zároveň hnací silou. Jejich spolupráce byla možná pouze díky volbě přátel z řad umělců, kteří je nezištně podporovali v jejich tvorbě i fyzickým nasazením během akcí, “ podotýká ke konceptu výstavy Julius Hummel.

Ženy, především jejich zmanipulované nahé tělo, se na první pohled zdají být trýzněnými pasivními oběťmi, jejichž nahá těla potírají umělci výkaly, krví či spermatem. Bylo tomu ale skutečně tak? Taková účast při „jatkách na pitevním stole“ přece vyžadovala na rozdíl od mnohých dnešních provokativních uměleckých akcí skutečnou odvahu.

Orgie plné exkrementů, onanie, agrese, bolesti a zvratků vedly často k nepochopení veřejnosti, což mělo za následek i tvrdé sankce proti některým protagonistům včetně vypovězení ze země. Zahájení výstavy, která je přístupná od osmnácti let, se zúčastní i legendy vídeňského akcionismu – „velekněz orgií“ Hermann Nitsch či Günter a Anna Brusovi.

Kromě zakladatelů akcionismu se v DOXu představí téměř dvacítka umělců ovlivněných tímto „očistcem smyslů“ jako Kurt Kren, Erwin Wurm, Adolf Frohner či VALIE EXPORT, jejichž cílem nikdy nebyl skandál samotný, ale snaha konfrontovat s nimi spořádaného občana a donutit ho položit si zásadní existenciální otázky, týkající se nejniternějších tužeb, traumat a úzkostí i nevůle veřejně je artikulovat.

Třebaže od počátků akcionismu uplynulo více než půlstoletí, působí vystavená a kdysi mnohdy skandální díla dodnes znepokojivě, neboť vyvolávají pocity ohrožení, odporu či studu a jsou nepochybně schopna svou syrovou nekompromisností zasáhnout i současného návštěvníka galerie.

Výstava v DOXu, svědčící o tom, že bez žen by nebylo ani vídeňského akcionismu, nepochybně umožňuje nově zkoumat nejen jeho roli v dějinách umění, ale i jeho podíl na změnách nedávno minulé i současné společnosti.