DUŠE PENĚZ

19. 2. - 6. 6. 2016
Tisková zpráva ke stažení zde .

Fotografie v tiskové kvalitě ke stažení zde .

 

Výstava DOXu zkoumá DUŠI PENĚZ

 

Výstavní projekt DUŠE PENĚZ v Centru současného umění DOX se soustředí na peníze jako na fenomén, jehož jsme všichni – dobrovolně či nedobrovolně – součástí. Prostřednictvím obrazů, instalací, objektů, fotografií nebo videí bezmála třiceti zahraničních i českých umělců se pokouší zkoumat způsob a některé důsledky toho, jak je dnešní svět důsledně „kolonizován“ prostřednictvím současného ekonomického modelu. Součástí výstavy je SUPERMARKET MRTVÝCH, instalace Wolfganga Scheppeho ve spolupráci se Staatliche Kunstsammlungen Dresden a Museum and Research Foundation.

 

Svět, ve kterém žijeme, je světem peněz. Globální mašinérie je poháněna penězi, všechno co děláme, souvisí s penězi. V dnešní době, kdy bohatství vytváří stále hlubší propasti ve společenském uspořádání a svět se potýká s bezprecedentní ekonomickou nerovností, se peníze zároveň staly jedním z největších moderních tabu.

 

Realita, která je na současném ekonomickém modelu založena, a které jsme se všichni obdivuhodně přizpůsobili, je realitou, která se zdá být naprosto logická, ale ve skutečnosti je zcela patologická,“ říká hlavní kurátor výstavy Leoš Válka.

 

Díla a projekty představené ve výstavě DUŠE PENĚZ reagují na rozsah, rozmanitost a absurditu současné situace, kdy komodifikace úspěšně ovládla společenský život a každý počin (včetně počinu uměleckého) se stává komoditou.

 

Téměř magickým dojmem působí velkoformátové obrazy bankovek, které technikou enkaustiky (malbou horkým voskem na plátně) vytvořil známý španělský umělec José María Cano. Stejnou technikou ztvárnil tento autor logo deníku Financial Times – panorama fiktivního města, sestávajícího z výškových budov světových metropolí.

 

Peníze, jejich roli v současném světě a náš vztah k nim reflektují různými způsoby například obrazy Thomase Lochera (DE) zachycující citáty z Marxova „Kapitálu“, sochy-objekty „Zlaté tele“ autora Roberta Palúcha a „Neviditelná ruka trhu“ Jána Macka, či slavný obraz Františka Kupky „Peníze“, který pro výstavu zapůjčila Národní galerie v Praze.

 

Výstava si všímá toho, že současný ekonomický systém dal vzniknout obrovskému bohatství a pomohl stovkám miliónů lidí dostat se z naprosté chudoby, přesto je ale v důsledku tlaku na nepřetržitý růst v mnoha ohledech destruktivní silou. Nerovnoměrnost v rozdělení světového bohatství se neustále prohlubuje a podle oficiálních odhadů na světě stále žije více než 1,2 miliardy lidí pod hranicí extrémní chudoby. Téměř 30 milionů lidí se dotýká tzv. fenomén novodobého otroctví, k němuž odkazují fotografie Lisy Kristine (USA), Iana Berryho (UK), Fernanda Molerese (ES) či Paola Patriziho (IT).

 

Dílo speciálně pro výstavu DUŠE PENĚZ vytvořila umělecká dvojice Libia Castro (ES) a Ólafur Ólafsson (IS). Jedná se o radikální manifest odrážející socio-ekonomickou a politickou situaci v Evropě i mimo ni po finančním krachu v roce 2008. Hlavní postava, fiktivní levicová feministická (anti-)hrdinka 21. století, ve svém videomonologu předpovídá dva možné scénáře budoucnosti: despotický svět ovládaný politickou garniturou a řízený zájmy finančního systému versus nadnárodní politické environmentální hnutí přebírající moc ve jménu celosvětového míru a skoncování s chudobou. Projev fiktvní ženy spolu s umělci napsala britská filozofka, aktivistika a feministka Nina Power.

 

Gilotina ze zrcadel, jejíž autorem je Jota Castro (PE), je symbolickým vyjádřením „viditelných“ společenských změn, o nichž se neustále mluví, ale jejichž dopad je ve skutečnosti mizivý. Tento původem peruánský umělec je také autorem instalace ze smyček uvázaných z dolarových bankovek s příznačným názvem „Hypotéka“.

 

Každodenní realitu světa ovládaného mechanismy tržní ekonomiky na nejrůznějších úrovních – globální i lokální, osobní i veřejné –, ale také roli umění ve světě peněz komentuje v sérii ironických minimalistických kreseb na zdech galerie Dan Perjovschi (RO).

 

Také díla některých dalších umělců se vyjadřují ke vztahu současného ekonomického modelu a světa umění. Švýcarský umělec Thomas Hirschhorn připomíná ve své instalaci nechvalně známou aukci v Lucernu r. 1939, na níž se dražila nacisty zabavená umělecká díla tzv. „zvrhlého umění“ (Entartete Kunst). Záměrem bylo tato díla označená jako „škodlivá“ pro německý národ prodat na mezinárodním trhu a proměnit je tak v rychlé peníze. Ve svém „stroji na praní zboží“ autor dává této transformaci „špinavého“ na „čisté“ hmotnou podobu.

 

Projekt umělecké dvojice Núria Güell (ES) a Levi Orta (CU) se dotýká problematiky daňových rájů. Poté, co umělci zřídili v daňovém ráji akciovou společnost, svěřili správu této společnosti včetně všech jejích výhod skupině aktivistů, kteří se věnují projektu autonomních společností na okraji kapitalistického podnikání.

 

V prvním patře galerie výstava pokračuje instalací nazvanou SUPERMARKET MRTVÝCH.  Instalace, která vznikla ve spolupráci kurátora Wolfganga Scheppeho se Staatliche Kunstsammlungen Dresden a Museum and Research Foundation dokládá, že uctívání kultu konzumu v západním světě významně ovlivňuje svébytné kultury i v těch nejvzdálenějších koutech světa.

V prvním patře galerie jsou v rámci této instalace představeny papírové napodobeniny peněz a spotřebního zboží, které jsou podle prastarého čínského zvyku rituálně spalovány za účelem získání přízně předků, bohů a duchů posmrtného života. Ten je podle této tradice věrným odrazem ekonomické situace skutečného světa. Namísto replik tradičních čínských předmětů se ale v současnosti spalují papírové napodobeniny výlučně značkových produktů a luxusního zboží s logy světových značek – jako jsou lodičky Prada, televize Samsung, počítače Apple nebo cigarety Marlboro. Instalace tak poukazuje na kvazináboženský fetišismus spojený s nakupováním značkového zboží.

 

Doprovodný program k výstavě, který zahrne přednášky a panelové diskuze se zahraničními hosty, workshopy a projekce dokumentárních snímků, se bude týkat témat jako všeobecný rovný příjem, sociální nerovnost ve světě nebo obchod s lidskými orgány. Představí také některé současné světové experimenty a iniciativy, které se pokoušejí nabídnout – pokud ne reálnou alternativu neudržitelné ekonomiky založené na trvalém růstu – alespoň změnu perspektivy.

 

DOPROVODNÝ PROGRAM:

 

9. 3. 19:00 | Jak „chudí“ skutečně jsme? – přednáška sociologa Daniela Prokopa

 

18. 4. 19:00 | Daně – umění se (ne)dělit – panelová diskuse centra Glopolis

 

25. 4. 19:00 | Lovci ledvin – obchodování s pašeráky orgánů – přednáška antropoložky Nancy Scheper-Hughes

 

5. 5. 19:00 | Na čem se ekonomové shodnou? – panelová diskuze spolku Rethinking Economics

 

Květen | Duše peněz – panelová diskuze moderovaná Tomášem Sedláčkem

 

Koncept výstavy: Leoš Válka


Kurátoři: Leoš Válka, Michaela Šilpochová


Kurátor instalace SUPERMARKET MRTVÝCH: Wolfgang Scheppe ve spolupráci s Staatliche Kunstsammlungen Dresden a Museum & Research Foundation

 

Vystavující umělci:


Ian Berry, Denis Beaubois, Jota Castro, Libia Castro & Ólafur Ólafsson, Jiří Georg Dokoupil, Thomas Hirschhorn, Alfredo Jaar, Richard Jones, José María Cano, Daniel Knorr, Lisa Kristine, František Kupka, Benny Lam, Thomas Locher, Ján Macko, Fernando Moleres, Orta Levi + Núria Güell, Robert Palúch, Paolo Patrizi, Vojtěch Pavlíček, Dan Perjovschi, Nina Pohl, Marek Schovánek, The Krasnals, Michael Wolf, Matthias Ziegler.

 

Příprava a realizace výstavy společně s doprovodným a vzdělávacím programem pro ZŠ a SŠ je podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.  

 

Výstava je pro veřejnost otevřena v Centru současného umění DOX ve dnech 19. 2. – 6. 6. 2016.