MODY DEMOKRACIE

14. 11. 2014 - 16. 3. 2015
Tisková zpráva ke stažení zde.

Fotografie v tiskové kvalitě ke stažení zde.

Zažíváme po dlouhodobém šíření demokracie její ústup? Co naznačují úspěchy populistických politiků, návrat autoritářských režimů či masivní sledování a mizející soukromí občanů? Výstava MODY DEMOKRACIE v Centru současného umění DOX představí na projektech českých i zahraničních umělců inspirativní příběhy demokracie ze zemí celého světa.

 

Na základě předpokladu, že neexistuje pouze jeden model demokracie, nýbrž více jejích modů, výstava MODY DEMOKRACIE představuje různé způsoby participace na politickém životě prostřednictvím případových studií z různých částí světa. Předkládá inspirativní příběhy demokracie, které se odehrávají na různých úrovních – od městské čtvrti, přes velkoměsto, autonomní oblast, stát, až po globální měřítko. Tyto příběhy současně ukazují, jak lokální demokratickou praxi dnes formují globální trendy a naopak.

 

Otázka, zda zažíváme v posledních letech ústup demokracie, je výzvou k diskusi o nových formách demokracie, protože její tradiční podoby – sociálně demokratická a liberálně demokratická – přestávají fungovat ve světě ovládaném globálními finančními trhy. Od 90. let 20. století se spekuluje o dalších formách demokracie, které se snaží reflektovat stále větší propojenost různých míst a měřítek, od lokálních až po globální,“ říká hlavní kurátor výstavy Jaroslav Anděl.

 

Podle tématu a geografie je výstava členěna do 8 oddílů, přičemž Evropu zastupují příběhy demokracie ve 3 zemích – v České republice (umělecké projekty občanských iniciativ v Ústí nad Labem), v Itálii (soužití tří etnických skupin v autonomní oblasti Jižní Tyrolsko) a na Islandu (pokus o vytvoření nové ústavy demokratickou cestou). Výstava ale předloží příklady metod a praxí demokracie také z dalších geografických a kulturních oblastí (Severní a Jižní Amerika, Asie).

 

V první části výstavy s názvem Stát sledování a kontroly jsou zastoupena umělecká díla upozorňující na schopnost digitálních technologií sledovat a ovládat. Ve výstavě bude například uveden videorozhovor s whistleblowerem Edwardem Snowdenem, který natočila autorka oceňovaných dokumentárních filmů Laura Poitras nebo fotografie špionážních satelitů a dronů amerického umělce Trevora Paglena. Technologie lze však využít i ke spolupráci, sdílení a tvoření, jak ilustrují díla umělecké dvojice Ólafura Ólafssona a Libie Castro v druhé části výstavy (Crowdsourcing: Islandská ústava). Ti zdokumentovali revoluční situaci, která předcházela vytvoření nové islandské ústavy po krachu islandských bank v roce 2008.

 

Třetí část Akt rovnováhy: Jižní Tyrolsko přibližuje etnické odlišnosti v autonomní oblasti Jižního Tyrolska, která se od 1. světové války musí vyrovnávat s rozdílnými kulturními, ekonomickými i politickými zájmy. Tvorba nejmladší generace (Hannes Egger, Gabriela Oberkofler aj.) demonstruje, jak je ve stále více propojeném světě problematická fixace na národní nebo regionální identitu, ale stejně tak její potlačování.

 

Expozice s názvem Dýchat Sudety: Ústí nad Labem (část 4) sleduje příběh severočeského krajského města, který je typický pro osudy českého pohraničí. Díla reflektují negativní dědictví minulosti jako jsou etnické čistky, sociální inženýrství komunistického režimu nebo ekologická devastace. Expozice, v níž vystavují mj. Zdena Kolečková nebo Jiří Černický, se dotkne také aktuální konfrontace mezi místní politickou reprezentací a uměleckou scénou.

 

Další dvě části výstavy sledují komunitní organizování občanské zpětné vazby, která chce přispívat k zaměření městské politiky ve dvou jihoamerických městech. Zatímco Todd Lester představí svůj site-specifický residenční umělecký program, který propojuje komunity brazilského velkoměsta Sao Paula (část 5 – Lanchonete.org: Centro de Sao Paulo), Daniel Latorre prezentuje návod, jak spojovat postupy využívané v antropologii, mediálních studiích, designu, technologii a urbanismu zároveň. Na případové studii kolumbijského města Cali představuje projekt s cílem transformovat nepoužívaný železniční koridor v síť cyklistických tras, parků a veřejných prostranství (část 6 – Zelený koridor: Cali, Kolumbie).

 

Autorem videoinstalace filmu Torture Talkie (část 7), jehož postavami jsou hackeři, whistlebloweři, aktivisté i vládní zabijáci, je bangladéšský filmař a kurátor Ebadur Rahman. Autor ve své trilogii, která je variací na několik žánrů, spojuje mj. televizní zprávy, reality show, sledování nebo občanský žurnalismus. Rahmanova montáž, která obsahuje také násilí nebo pornografii staženou z internetu, je založena na principu open source a radikálního propojení a chce „intervenovat do veřejné rozpravy o médiích a biomoci“.

 

Otázku, zda globální síťové propojení dnes umožňuje nové formy participativního uspořádání společnosti, zkoumá poslední osmá část Vize přímé a globální demokracie. Projekt Paola Ciria navrhuje alternativy k současnému politickému a sociálně-ekonomickému prostředí, vybízí k tvůrčímu myšlení o alternativních modelech a snaží se tak napomoct vzniku nového typu globální radikální demokracie.

 

Výstava vznikla v rámci projektu  XXX. výstavy Rady Evropy The Desire for Freedom: Art in Europe since 1945, kterou iniciovalo Německé historické muzeum v Berlíně (Deutsches Historisches Museum) ve spolupráci s dalšími evropskými partnery. Projekt je podpořen programem Evropské komise „Culture“ (2007 – 2013). Partnery projektu The Desire for Freedom jsou: Deutsches Historisches Museum, Berlin / Collegium Hungaricum Berlin / Muzeum Sztuki Wspólczesnej MOCAK, Krakow / Palazzo Reale, Milan / Eesti Kunstimuuseum – Kumu Kunstimuuseum, Tallinn / Umjetnicka galerija BiH, Sarajevo / Centrum současného umění DOX, Praha / Macedonian Museum of Contemporary Art, Thessaloniki.

 

Vystavující umělci: Ateliér Interaktivní média FUD UJEP a Pavel Kopřiva (CZ), Adham Bakry (EGY), Štěpánka Bláhovcová (CZ), Libia Castro (ESP), Paolo Cirio (ITA), Jiří Černický (CZ), Nicolò Degiorgis (ITA), Department for Public Appearances (CZ), Hannes Egger (ITA), Ulrich Egger (ITA), Harun Farocki (DEU), Julia Frank (ITA), Thiago Gonçalves (BRA), Haukur Már Helgason (ISL), Siggi Hofer (ITA), Peter Holzknecht (ITA), Jakob De Chirico (ITA), Radek Jandera (CZ), Peter Kaser (ITA), Grzegorz Klaman (POL), Zdena Kolečková (CZ), Daniel Latorre (USA), Kristina Leko (HR), Todd Lester (USA), Mančaft (CZ), Paolo Mennea (ITA), Monsters (CZ), Gabriela Oberkofler (ITA), Obraz doby (CZ), Ólafur Ólafsson (ISL), Trevor Paglen (USA), Franz Pichler (ITA), Laura Poitras (USA), Pro kompot (CZ), Ebadur Rahman (BGD), Jakub Szczesny (POL), Felipe Targa (COL), Michaela Thelenová (CZ), Sofie Thorsen (DNK), Peter Tribus (ITA), Leandro Viana (BRA)

 

Hlavní kurátor: Jaroslav Anděl

 

Kurátoři italské, české a jihoamerické sekce: Haimo Perkmann, Michal a Zdena Kolečkovi, Daniel Latorre a Todd Lester. 

 

Výstava bude pro veřejnost otevřena v Centru současného umění DOX ve dnech1 4. 11. 2014 – 16. 3. 2015.