PRVNÍ LINIE

12. 6. - 22. 9. 2014

Tisková zpráva ke stažení zde.


Fotografie v tiskové kvalitě ke stažení zde.


Výstava v Centru současného umění DOX PRVNÍ LINIE připomene 100 let od začátku 1. světové války. V monumentální site-specific instalaci slovenských umělců Bohuše a Moniky Kubinských se setkává zákopový val z války první a protiletecké bunkry z války druhé. Druhou část výstavy tvoří unikátní deníkové záznamy, fotografie a pozůstalost účastníků 1. světové války.


V hlavním výstavním prostoru centra se setkávají dvě bojové linie: zákopový val evokující „verdunský“ obranný systém z první světové války a linie tvořená fragmenty autentických protileteckých bunkrů (tzv. „kugelbunkrů“) z války druhé. Bunkry, které našli umělci Bohuš a Monika Kubinští ukryté v kalovém poli poblíž Bratislavy, byly určeny pro jednoho muže a sloužily jako úkryt pro strážné při válečných náletech.


Pomyslné opuštěné a ztichlé bojiště, v němž se tyto dvě linie dvou největších válečných konfliktů v dějinách lidstva setkávají, se stává jakýmsi mementem uplynulého století válek a jejich absurdity.


 „Ke střetu pozic těchto dvou linií historicky nikdy nemohlo dojít. Ve světě utrpení je však nedělí nic,“ říká jeden z kurátorů výstavy Leoš Válka. „Posun od pytlových opevnění k moderním systémovým betonovým bunkrům pro jednoho muže dokazuje, že ,pokrok‘ lidstva je nesporný,“ dodává.


Osudy, osobní příběhy, vzpomínky a intimní zpovědi přímých účastníků 1. světové války představí druhá část výstavy. Unikátní deníky, kresby, fotografie a pozůstalosti, které byly shromážděny v  otevřené výzvě vyhlášené Českou televizí v rámci příprav dokumentárního cyklu Raport o Velké válce, doplňují videozáznamy rozhovorů s rodinnými příslušníky a dnešními majiteli pozůstalostí. V jejich vzpomínkách ožívají příběhy těch, kteří se před sto lety proti své vůli stali svědky kolapsu světových dějin.


Po první světové válce se definitivně změnil rytmus i výraz světa. Optimistická představa počátku století o tom, že přichází epocha humanity a vědeckotechnického zázraku, se rychle rozplynula:


 „Miliony lidí, kteří byli odjakživa přivázáni k rodnému gruntu, mašírovaly z vůle osudu a panovníka po světových bojištích. Zažili věci, které si doma nikdo nedokázal představit. Odešli jako vojáci rakouské armády a vrátili se do nové republiky v uniformách poražené armády monarchie, jiní jako přeběhlíci či zajatci v legionářských stejnokrojích hrdinů nové doby,“ popisuje tehdejší realitu kurátor Pavel Štingl.


Současné generace Evropanů se na válku dívají jako na vzdálený fenomén s obroušenými hranami. Především (show)realita „války proti terorismu“ z nultých let a mediální obraz „realismu“ geograficky vzdálených vojenských konfliktů oslabily obraz války jako hrozivého civilizačního kazu a nahradily ji vlažnějším mýtem „čehosi odtažitého“. Dnes se slovo „válka“ vyslovuje téměř s lehkovážným tónem a přitom její hrozba není něčím tak zcela nepředstavitelným ani v rámci našeho geopolitického prostoru. Jedním z ústředních motivů výstavy je právě poukázat na fakt, že z hlediska ochoty a potenciálu pro strategické zabíjení válka nikdy neskončila.


Výstavu doplní doprovodný program, jehož součástí budou komentované prohlídky, debaty s historiky, setkání s potomky přímých účastníků 1. světové války a řada dalších akcí.


Kurátoři: Pavel Štingl, Kateřina Štinglová, Michaela Šilpochová, Leoš Válka


Odborný poradce: Eduard Stehlík


Výstava bude pro veřejnost otevřena v Centru současného umění DOX od 12. 6. do 22. 9. 2014.