Allan Kaprow: WARM-UPS

3. 7. - 7. 8. 2017

Výstava představující osobní památníčky probíhá v prostoru Archivu výtvarného umění v rámci projektu Polička/Shelf.
První setkání neznámých lidí začíná podáním ruky. Dotyk dlaní je prvním kontaktem mezi lidmi, gestem vzájemné důvěry a respektu. Podání ruky může být chladné i vřelé, odmítnout jej však nelze, aniž bychom překročili hranice slušnosti a společenské konvence.

Naproti tomu polibek na tvář u nás samozřejmý není. Můžeme rozhodovat, komu takovou blízkost dovolíme a ke komu si ji dovolíme. Pro ty, kdo se znají málo či vůbec, může být polibek spíše rozpačitý. Mezi přáteli nezřídka vzbudí rozpaky, je-li opominut

Kniha Allana Kaprowa (1927 – 2006) WARM-UPS zaznamenává jednu z řady autorových aktivit: uskutečnila se v roce 1975 v Bostonu a jednalo se o inscenování prvního dotyku mezi vzájemně neznámými lidmi. V předmluvě, která je součástí každé ze série knih, čteme: Přípravě k určitému úkonu říkáme „zahřívání“ (warm-ups) – ve sportu nebo v divadle se „zahřívací cvičení“ provádějí před samotným výkonem. A v každodenním životě se člověk podobným procesem „zahřívá“ před setkáním s neznámou osobou nebo situací. / Allan Kaprow, 1975


Samotné fotografie pak zachycují průběh inscenace. Neznámí lidé si například podávají v dlani led, dokud v jejich rukou neroztaje a obě strany neucítí teplo, nebo si v chladné místnosti navzájem přenechávají vyhřáté lůžko.


Ve všech inscenovaných aktivitách se lidé dotýkají pouze nesměle. Intimita osobního prostoru jim není narušována násilím. Často si předávají pouze teplo. Lidské teplo ale budí silné emoce, podobně jako vůně je vzpomínkou na tělo, které je zanechalo. Napětí statických snímků je tak v kontrastu s téměř banálním jednáním, které je na nich zachyceno. Nezobrazují nic intimního, přesto je z nich patrná nejistota neherců, rozpaky jsou citelné. A Allan Kaprow si s touto rozpačitostí pohrává úmyslně. Znovuobjevuje v ní půvab všednosti.

 

Situace, které Kaprow inscenuje, nejsou pouhými prvoplánovými ataky na navyklé zakořeněné interpersonální zábrany, lidé v jeho režii nejsou ponižováni. Inscenace WARM-UPS probíhala v domovech dobrovolníků. Ti byli s instrukcemi předem seznámeni na přípravné schůzce, samotnou inscenaci pak uzavírala společná diskuze nad prožitkem.

 

Tvorba Allana Kaprowa zahrnovala malbu, instalace a happeningy. Jeho aktivity byly zaznamenány také na videu a ve fotografiích. Útlé černé sešity však k záznamu používal nejčastěji – a mnoho aktivit je zachyceno pouze jejich prostřednictvím. Sešity mají formu civilních reportáží a jsou méně popisné než videa, která pořídil. Prostor knihy navíc umožňuje návrat. Pomíjivé okamžiky, které Allan Kaprow zaznamenává, je jejich prostřednictvím možné kdykoliv opět prolistovat. Trvají.

 

Anna Pleštilová