Galegion: Utopické město
14. 2. – 23. 8. 2020
Otevřeni jsme všemu, v tuto dobu i vám
Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7
Ukázat na mapě
Galegion je název desetiletého výzkumného projektu studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze a Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě v ateliérech profesora Petra Hájka (Ateliér Hájek/Hulín FA ČVUT, Ateliér Hájek/Rypáková VŠVU). Výzkum se zabývá hledáním nových metod navrhování urbanismu a prověřuje je na řadě konkrétních lokalit.
Výstava v Centru DOX tento výzkum představí na vybraných projektech utopických měst.
Název výstavy je zároveň názvem jednoho z těchto „komponovaných měst“, které v sobě integruje instituci filmového archivu, muzea a galerie. Autorem slova galegion, které obsahuje a zároveň zastřešuje tyto tři významy, je matematik a teoretik Ivan M. Havel.
K dalším projektům, které výstava představí, patří například město komponované pro měsíční kráter Anarchides B, které by mělo sloužit jako základna pro trvalý pobyt člověka na Měsíci, projekt Guggenheimova muzea v Salcburku – podzemního města vytesaného do skalního masivu do hloubky 150 m – doktorandský badatelský projekt lineárního města Nikolety Slovákové či projekt umělého ostrova Adriaport u Jadranského pobřeží spojeného s Českou republikou 400 km dlouhým tunelem, který byl vyprojektován v roce 1977 v Pragoprojektu pod vedením prof. Karla Žlábka a který se po intervenci Sovětského svazu neuskutečnil.
V roce 2015 vznikl v ateliéru projekt urbo kune na základě výzvy rakouského teoretika Jana Tábora a jeho myšlenky o novém hlavním městě Spojených států evropských, které by bylo navrženo ne na základě typologií, nýbrž komponováno jako hudba. Spisovatele Miloše Urbana projekt města inspiroval natolik, že napsal román Urbo Kune, který se tam odehrává.
„Cítíme silnou potřebu utopie jako prostředí pro definování základních hypotéz. Utopie dostala v českém prostředí vysokých škol nelichotivou nálepku fantaskní architektury. Setkávám se z názorem, že tyto myšlenky nejsou pro praxi architekta užitečné. Je to však přesně naopak. Většina našich realizovaných staveb by nevznikla bez utopií.“ vysvětluje Petr Hájek. Jeho svébytnou a experimentální tvorbu s přesahy do řady oborů (hudba, tanec, matematika aj.) ocenila mj. porota České komory architektů, která mu v roce 2018 udělila titul Architekt roku.
Kurátor: Leoš Válka
Petr Hájek se narodil v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury na Českém vysokém učení v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek ARCHITEKTI. K nejznámějším realizovaným stavbám patří: Horní náměstí v Olomouci (1), Jiřské náměstí na Pražském hradě (2), Arcidiecézní muzeum Olomouc (3), úpravy zámeckého návrší v Litomyšli (nádvoří, park, konírna, kočárovna, jízdárna, multifunkční sál; 4), KCEV (5), rozšíření Centra současného umění o budovu DOX+ (6), rekonstrukce vodárenské věže v Praze 7 (7) či terasy paláce Lucerna (8). Tyto práce získaly řadu tuzemských i zahraničních ocenění (Cena Grand prix Obce architektů, Evropská cena Freiraum no2, Bauwelt–Preis, Stavba roku, Cena Klubu za starou Prahu, Cena R. Eitelbergera, Evropská cena Piranesi prize /honorable mention/, čtyřikrát česká nominace na evropskou cenu Miese van der Rohe, Sustainable architecture award Ferrara /honorable mention/).
Petr Hájek od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem sdružení LEA – Laboratoř Experimentální Architektury. Za svou pedagogickou práci na výzkumu v oblasti urbanismu s názvem „anastomosis“ získal v roce 2012 cenu rektora ČVUT za aplikaci výzkumu v praxi. Je autorem výstav v ČR i v zahraničí (Praha, Brno, Liberec, Oslo, Vídeň, Paříž, Londýn, Bratislava, Benátky). V roce 2018 oceněn Českou komorou architektů jako Architekt roku 2018.
(1) Sdružení architektů Hájek / Hlásek / Šépka, spolupráce: Vít Máslo, Jana Zlámalová
(2) Petr Hájek / Tomáš Hradečný / Jan Šépka, HŠH architekti, s.r.o., spolupráce: Martin Hradečný, Jana Zlámalová
(3) Petr Hájek / Tomáš Hradečný / Jan Šépka, HŠH architekti, s.r.o., spolupráce: Jan Vinař, Martin Maršík, Jan Kolář, Rastislav Komínek, Simona Kučírková, Lucie Vogelová, Ondřej Hofmeister, Jana Zlámalová
(4) Petr Hájek / Tomáš Hradečný / Jan Šépka, HŠH architekti, s.r.o., spoluautoři konceptu parku: Lucie Vogelová a Radka Šimková, terra florida, spoluautor akustického řešení: Martin Vondrášek, Soning, spolupráce: Jan Kolář, Helena Línová
(5) Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., Petr Hájek, spolupráce: Helena Línová, Michal Volf, interiér: Cornelia Klien, Andrea Kubná, Ondřej Lipenský, Helena Línová, Martin Prokš, Martin Stoss, Michal Volf, informační systém a logo: Kristina Ambrozová, stavební část: Jan Kolář
(6) Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., Petr Hájek, Martin Stoss, Benedikt Markel, Cornelia Klien, Tereza Keilová, Leoš Válka
(7) Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., Petr Hájek, Martin Stoss, Tereza Keilová, Benedikt Markel
(8) Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., Petr Hájek, Martin Stoss, Cornelia Klien, Tereza Keilová, Ondřej Kobza
Partneři výstavy
Pokračujte v objevování
Commander
Jeden večer, dvě díla. Jedno téma, dva světy. Pohybové divadlo s živou hudbou a film s dětskými herci souboru Farma v jeskyni. On-line radikalizace dětí vs. nedospělé chování společnosti. Nevšední vhled do digitální temnoty, o které většina z nás nemá a možná ani nechce mít tušení.
Thin Skin
Vystoupení etablované cirkusové akrobatky Elišky Brtnické se vyznačují postupy, které jsou běžné spíš v současném zahraničním cirkuse, než na domácí scéně. Hypnotizující inscenace Thin Skin na rozhraní pohybové instalace a současného cirkusu.
Thin Skin
Vystoupení etablované cirkusové akrobatky Elišky Brtnické se vyznačují postupy, které jsou běžné spíš v současném zahraničním cirkuse, než na domácí scéně. Hypnotizující inscenace Thin Skin na rozhraní pohybové instalace a současného cirkusu.
Commander
Jeden večer, dvě díla. Jedno téma, dva světy. Pohybové divadlo s živou hudbou a film s dětskými herci souboru Farma v jeskyni. On-line radikalizace dětí vs. nedospělé chování společnosti. Nevšední vhled do digitální temnoty, o které většina z nás nemá a možná ani nechce mít tušení.
Český hrdina
Pohybová satira Český hrdina divadelního souboru Farma v jeskyni, která se zaměřuje na současné a palčivé téma dezinformací a politického marketingu. Pohyb, slovo, živá hudba, dynamika, energie, nadsázka. To všechno v sále DOX+.
Kresby Franze Kafky
Významný kafkovský badatel Andreas Kilcher představí kresby Franze Kafky objevené v roce 2019 v kontextu Kafkovy biografie a dějin umění i jeho literární tvorby a svou působivou knihu, která byla do dnešního dne přeložena do deseti jazyků.
Klangforum Wien II.
Druhý večer Prague Offspring přinese premiéru pěti nových děl českých a slovenských skladatelů a skladatelek napsaných pro Klangforum Wien, připomene finskou skladatelku Kaiju Saariaho a vyvrcholí českou premiérou oslnivé skladby Nether rezidenční autorky Rebeccy Saunders.
Klangforum Wien I.
První večer festivalu Prague Offspring zahájí koncertem v sále DOX+ rezidenční soubor festivalu Klangforum Wien. Členové Klangfora Wien si fascinující virtuozitou, tónovou kulturou i naprostou oddaností nejnáročnější soudobé hudbě získali festivalové publikum.
Obrazy mysli a obrazy tvoření
Přednáška prof. Jiřího Horáčka inspirovaná obrazy Kamily Ženatá ve výstavě Všechno jako na počátku světa, která se zaměří na otázku, kde v naší mysli vznikají obrazy, jaká je jejich podstata a zda, či do jaké míry, korespondují s podstatou okolní reality.
