Polička: Staré vyprávění stoupenců vznešeného

1. 10. - 2. 12. 2018

Do Poličky přichází další z kuriozit, které se jako pěna sbírají na hladině artarchivních vod. Nic o ní nevíme, vybízí tedy ke spekulacím. Ale spíše než o svém původu a cestách, jimiž prošla, jako stoleté album vystřihovánek, které jsme zde vystavovali před čtyřmi lety, pobádá k zamyšlení nad záměry autora, ať jím byl kdokoli.
Náš exponát je jedinečnou, stěží opakovatelnou realizací se sdělením, je-li jaké, zajisté vizuálním – nikoli literárním. Snadno zapadne do různých definic autorské knihy. Patří do kategorie knih, které mají za základ jinou, již existující knihu, obvykle s literárním obsahem. V našem případě to byl anglický překlad hinduistického posvátného textu Šrímat Bhagavatpurána (Staré vyprávění stoupenců vznešeného) zabývajícího se životem a čin Krišny.

Ty však sotva byly nejvlastnějším zájmem našeho autora, jenž vyřízl zrcadlo textu do dvou třetin knižního bloku a do vzniklého prostoru vlepil v různé hloubce, na způsob dioramatu, výstřižky z tematicky nesouvisejících reprodukcí a též umělý květ karafiátu, mezi jehož okvětní lístky jsou zasazeny lidské postavy, též vystřižené z fotografií. Koláž surrealistického zabarvení z dalších úplných i neúplných lidských postav nacházíme i na předsádce a přední desce knihy, které dominuje žlutá textilní kapsa na zip, přilepená k sekundárnímu, stříbrnému celofánovému potahu lepicí páskou. Rozhodně to nebyl pokus o uměleckou knihařinu.
Autorova potřeba svést dohromady zadní nohu zebry a torzo s puntíkovanou kravatou není předmětem našeho zkoumání ani zájmu. Jej jím však autorova potřeba udělat to nikoli např. v plošné koláži, ale v trojrozměrném prostoru knihy.

Těžko lze uhodnout, jakého mělo vzniklé dílo adresáta (vůbec-li jakého), potřeba sebevyjádření je však od existence příjemce neodvislá. Důkladnost až urputnost zpracování napovídá, že  daném případě byla tato potřeba velmi naléhavá, třebaže autorovo sdělení je značně neproniknutelné.

Je to, jak řečeno, sdělení vizuální, tedy nutně hmotné. A umístěno je tam, kde se v konvenční knize nachází text, tj. zhmotnění sdělení nehmotného. Sdělení nesená konvenčními knihami lze přenášet i jinak – zvukovou nahrávkou, elektronickými soubory… Ale v knize s nachází právě zde, ve středním prostoru stránek. Tam je už mnoho set let instinktivně očekáváme.
Ať náš autor jednal vědomě, nebo ne, když umisťoval své sdělení právě sem, cílil přesně, třebaže je to vnějškový přístup. Jeho kniha, na rozdíl od množství soudobých výtvorů vyznačujících se nesdělností až programovou, vzbuzuje dojem, že něco sdělit s alespoň pokouší.

Kurátorka výstavy: Lucie Rohanová
DOX Prague, a.s