Jan Jakub Kotík - Podoby vzdoru

11. 10. 2012 - 14. 1. 2013

Tvorba Jana. J. Kotíka - umělce amerického původu s českými kořeny - byla
v českém prostředí vnímána především v kontextu politické angažovanosti.
Po dokončení svého studia v ateliéru Hanse Haackeho na Cooper Union
v New Yorku a krátkém působení na newyorské scéně Kotík definitivně přesídlil do Prahy, kde si také získal své uznaní jako umělec. Silný vliv amerikanizovaného prostředí, ve kterém vyrůstal a později také studoval, se výrazně promítl do jeho tvorby. Potřeba krititicky nahlížet a jinak problematizovat zakotvené společensko-politické struktury se stala středobodem jeho umělecké praxe. Škatulka, která mu díky tématickému zaměření však byla v českém –  v té době, značně apolitickém prostředí výtvarného umění – vymezena, však v mnoha ohledech redukovala chápání jeho umělecké tvorby výhradně na problematiku, se kterou se české prostředí na přelomu milénia dokázalo jen těžko ztotožnit. Témata, jakými byla například uspořádání globalizované společnosti, fungování světa velkých korporací a jejich působení na osobní prostor člověka, byla místnímu kontextu v procesu pokračující postkomunistické transformace stále ještě vzdálená. Věhlas si tak v Čechách Kotík získal především svým konceptuálním přístupem k objektu, který i přes zjevně politicko-sociální přesah, byl na míle vzdálen prvoplánovému charakteru takzvaně angažovaného umění devadesátých let.

Výstava realizovaná Centrem současného umění DOX tak na tvorbu tohoto předčasně zesnulého autora nenahlíží skrze politicky podmíněné okruhy témat, které jsou pro Kotíkovu tvorbu charakteristické. Zaujímá analytický pohled na prostředky a stavební prvky, které autor ke své výpovědi využívá
a zamýšlí se nad možnostmi efektivního zpracování a komunikací politického narativu obecně. Výstava se zaměřuje převážně na všední objekty z domácího prostředí, které se staly symptomatickým a opakujícím se prvkem Kotíkovy tvorby.

Estetická východiska zpracování objektu, modifikace jeho formálních kvalit, moment absurdního posunu, či jeho případně humorná re-interpretace,
jsou pro Kotíka prostředkem, jak získat odstup od reality, vyjádřit své postoje a především pak kontinuálně zpochybňovat, a tím i narušovat, hladké fungování dominující a "všudypřítomné vyšší" moci. Formálně estetická kvalita Kotíkových děl není propastí estetické kontemplace, jež by rozmělňovala obsah, ale naopak prostředkem, subverzivní silou a základním stavebním prvkem k artikulaci důležitého a všemi sdíleného politika.

I přes svůj jasně vymezený rámec je současná výstava Jana J. Kotíka
v centru DOX jedinečným průřezem tvorbou tohoto autora. Vedle jeho vrcholné tvorby představí výstava i několik doposud nevystavených děl ze studentských let na Cooper Union. Součástí expozice bude i dílo Hanse Haackeho, významného konceptuálního umělce a jednoho ze zakladatelů institucionální kritiky, jehož vliv na Kotíkovu tvorbu, přístup k tématu a okruhy zájmu by bylo
v kontextu výstavy chybné opomenout.

Kurátorka: Markéta Stará
S podporou: