Úlet 72, pravdivý příběh Mimikry

18. 5. - 8. 6. 2012

Přesně po čtyřiceti letech přináší tato výstava překvapivé informace o tom,
co se dělo na palubě patnáctimístného letadla, uneseného v červnu 1972 z tehdejšího komunistického Československa do Německé spolkové republiky. Skupina deseti mladíků a dívek přiměla posádku změnit kurs pravidelné linky z Mariánských Lázní do Prahy. Předtím se opakovaně snažili vycestovat legálně. Pět z nich pořádalo diskotéky, měli zkušebnu, ve které se formovala jejich hudební skupina. Přestože nebyli nikdy trestáni, nevydal jim totalitní režim povolení k cestě do Jugoslávie. Dívky pronesly dvě pistole ve spodním prádle na palubu a předaly je hochům, kteří nikdy předtím z pistole nestříleli. Během přeletu státní hranice ČSSR došlo k několika zápasům
o jednu z pistolí, ze které pak vyšel osudný výstřel. Krátce po přistání v NSR zemřel na následky zranění pilot letadla. Lubomír Adamica, který měl osudnou zbraň v ruce, později spáchal v německé vyšetřovací vazbě sebevraždu. Zbylí únosci, šest chlapců a tři dívky ve věku 17 až 21 let, dostali tresty odnětí svobody od tří do sedmi let.

Tehdejší komunistický režim na tyto události zuřivě zareagoval nejen v tisku, ale hlavně natočením propagandistického filmu Mimikry , předposledního dílu seriálu 30 případů majora Zemana , ve kterém je rekonstrukce tragedie účelově zmanipulována. Vystupňovala se tím další vlna tvrdé diskriminace dlouhovlasé mládeže, prověrky a rozpuštění většiny hudebních skupin. V té době píše ikona undergroundu Ivan Magor Jirous: „Za jeden z největších zločinů establishmentu považuji informační blokádu, kterou obklopuje mladé lidi v tomto nejdůležitějším věku 16 až 19 let, kdy se člověk formuje pro celý budoucí život.“

Výstava přináší nejen u nás neznámé německé rozsudky, dobové ohlasy
z médií, ale zejména dosud nepublikované autentické výpovědi těch, kteří byli
7. června 1972 na palubě letadla.