Daniela Ponomarevová: Volání přírody

Z černobílých kreseb různě degradovaných neohraničených lidských těl Daniela Ponomarevová vypracovala sebevědomou jasnou barevnou kresbu, jejíž dokonalost je až příznačně strašidelná. Fragmentarizované součástky představující esteticky dokonalé kulisy každodenního života vytváří kresbou akrylovým fixem a sprejem. Některé z nich jemně upravuje, i když to není na první pohled patrné. Striktně řízená kresba v ploše vytváří iluzi digitální grafiky, kterou můžeme vidět v reklamách, v obchodech, na ulicích, internetu. Pop artové obrazy separuje do jednotlivých kreseb na kartonu nebo lepence, vyrábí je s výtvarnou pečlivostí a s cejchem originality každého kusu. Z těchto mobilních součástek pak montuje do trojrozměrných kulis svůj pocit ze světa jako groteskního divadla, který kdekdo zapomněl brát vážně. Vedle skic najdeme také texty pracující s manipulativním nebo chceme-li motivačním jazykem reklamy. Masmediální blitzkrieg vytvořil dojem pokřivené dokonalosti krásného světa, který nám slibují reklamy spotřební nebo hůř ty ideové ve formě politických kampaní nebo rovnou propagandy.

Daniela Ponomarevová (1998) je vizuální umělkyně působící na pomezí kresby, malby, objektu, instalace a textu s důrazem na technickou preciznost, ruční práci a modulární struktury. Ve své tvorbě rozvíjí autorský koncept Postpouťové atrakce, skrze který zkoumá vizuální jazyk pouťových atrakcí, populární kulturu a vizuální strategie reklamního světa. Využívá recyklované kartony jako ploché nosiče kresby i jako stavební materiál, přičemž technikou ručního tečkování vytváří jemný rastr, jenž ironicky odkazuje na airbrush estetiku pouťových maleb. Od roku 2024 je doktorandkou na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně a ve své praxi propojuje post-konceptuální přístup s osobní zkušeností manuální práce v továrně s výzkumem mechanismů vizuální manipulace, kýče a spektáklu.