Zvuková instalace připomíná uplynulých 60 let od monstrprocesu "s vedením záškodnického spiknutí proti republice: Horáková a společníci", který se konal v Praze ve dnech 31. 5. - 8. 6. 1950 a v němž byly vyneseny čtyři rozsudky smrti včetně rozsudku proti JUDr. Miladě Horákové. 

Instalace se nachází ve vrchní galerii věžní stavby centra DOX. Využívá autentických zvukových záznamů ze zmíněného procesu, a doplňuje tak stávající instalaci obrazů nazvanou Artists Anonymous: Proces, založených rovněž na metodě takzvané apropriace, tj. přivlastnění vybraných motivů
a jejich přenesení do jiného kontextu. V obou případech je předmětem apropriace politická propaganda totalitního režimu, která v politických procesech 50. let minulého století nabyla podoby zrůdného absurdního divadla.

V květnu 2010 uplyne šedesát let od nejznámějšího monstrprocesu komunistického Československa, v němž byla kromě tří dalších obžalovaných odsouzená k trestu smrti JUDr. Milada Horáková, jejíž poprava se stala symbolem totalitního teroru.

Výstava Proces, která připomíná politické procesy 50. let, je specifickým projektem vytvořeným pro horní galerii věžní budovy centra DOX a patří tudíž k pracím, jež se v angličtině označují termínem „site-specific“. Proces používá metody takzvané apropriace, tj. přivlastnění vybraných, nejčastěji komerčních předmětů nebo obrazů a jejich přenesení do jiného kontextu, jenž má za důsledek změnu jejich významu. Předmětem apropriace však zde není reklama či jiný produkt populární kultury, ale politická propaganda, jmenovitě obálky tří publikací vydaných ku příležitosti největších monstrprocesů, které pod vedením sovětských poradců uskutečnil československý komunistický režim v letech 1950 a 1952.

Prvním z nich byl takzvaný „proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice: Horáková a společníci“, který se konal v Praze ve od 31. května do 8. června 1950 a jenž se zaměřil na funkcionáře Československé strany národně socialistické. Po něm následoval „proces s vatikánskými agenty 
Československu: Biskup Zela a společníci“, uskutečněný od 27. listopadu do 2. prosince 1950. Politické procesy vyvrcholily „procesem s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského“ v listopadu 1952, který byl čistkou mezi vysoce postavenými funkcionáři KSČ, z nichž jedenáct bylo popraveno.

Přestože měřítko a technika Procesu simulují žánr monumentální malby, jeho autoři chtějí zůstat v anonymitě. Chtějí tak připomenout anonymitu autorů původních obálek a anonymní charakter propagandy na jedné straně a problematizovat pojmy autorství a originality na straně druhé. V širším smyslu pak Proces nutí diváka k zamyšlení nad dalšími základními pojmy, jako jsou skutečnost a fikce, etika    a estetika, život a umění. Proto se Proces jeví ideálním doplňkem výstavy skupiny Pode Bal Malík urvi II, nacházející se
v nižších patrech věže.