Iveta Pilařová - Štafeta

p.s. je nově vzniklý prostor Centra DOX věnovaný tvorbě zejména mladých českých autorů. p.s., post scriptum, nebo také zkratka pro project space - výstavní kategorii, která je dnes ustáleným formátem v řadě institucí po celém světě. Jeho cílem bývá snaha prezentovat aktuální tendence soudobé tvorby, zejména pak nejmladší generace autorů, se záměrem tuto produkci dále stimulovat. Jádrem prvního cyklu výstav prostoru p.s. je poukázat na problematiku umělecké produkce, jež se díky své profesionalizaci a institucionalizaci postupně proměňuje ve formu kulturního průmyslu. První cyklus výstav tak vychází z paradoxní kombinace formy (výstavního formátu, jehož podstatou je právě stimulace umělecké produkce a neustálé potřeby objevovat nové talenty) a obsahu (výběru výstav – autorů). Cílem je zaměřit se na mladé autory a z nich zejména na ty, jejichž tvorba nebyla z řady důvodů během poslední doby v prostředí české výtvarné scény v dostatečné míře zastoupena.

Iveta Pilařová – Štafeta

Iveta Pilařová, které je věnována první výstava cyklu, je autorkou střední generace. Její tvorba je inspirována osobní zkušeností, životem s roztroušenou sklerózou. Nemoc se u autorky projevila již během studií v druhé polovině 90. let a přirozeně se stala středobodem jejího uměleckého vyjádření. Výstavní projekt Štafeta je svého druhu průřezem tvorbou této autorky a současně snahou propojit série dříve izolovaných děl a projektů v jeden celek, v jeden příběh.

Výstava představí autorčiny rané práce, pro něž je příznačné téma dětství a dospívání bez nemoci. Rané práce jsou zde konfrontovány s pozdější tvorbou. Téma nemoci a její průběh pak citelně vystupuje do popředí. Přirozená touha vcítit se do kůže zdravého jedince a „plně funkčního těla“  je záhy zaměněna za snahu uchopit téma tělesnosti skrze jeho limity a omezení ve vztahu k vnějšímu světu. Zatímco raná tvorba Ivety Pilařové na problematiku nemoci skrze hravou, často humornou stránku věci poukazuje a odhaluje s ním spojená úskalí, pozdější tvorbu lze chápat jako způsob hledání funkčních prostředků jak omezení s nemocí spojená překonat, či alespoň omezit. Výtvarná stránka je zde částečně potlačena ve prospěch funkce - užitné hodnoty díla a jeho využití v reálném životě, jak je tomu například v případě série reflexních holí v projektu Být viděn (2009).

Vedle série videí, instalací a soch představí výstava také několik souborů kreseb. Kresba je pro Ivetu Pilařovou klíčovým médiem, je prostředkem, jak se přiblížit sobě, poznávat samu sebe a okolí, ve kterém se pohybuje a kterému je vystavena. Současně je však také výchozím bodem, prvním krokem k dalším pracím, je iniciačním bodem, jenž umožňuje rozehrát hru a předat štafetu.

Kurátorka: Markéta Stará

Doprovodný program k výstavě:

28. 7. | 14h 

Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou

18. 8. | 17h 

Čaj o páté - setkání a tvůrčí workshop s umělkyní