JOSEF ŽÁČEK: Šepoty
30. 6. – 30. 9. 2011
„Neradostný je svět, který nám Žáček svými obrazy ukazuje. Ale proč by měl být radostný? Malířův sv. František je stínem sv. Františka, stínem temným. Děj, v Žáčkových obrazech nesporně důležitý a významný, je zmrazen už technikou, kterou malíř používá. Smývá to, co namaloval a maluje to znova, objekty jeho malby provázejí jejich stínové obrysy.
V podstatě všechny Žáčkovy obrazy jsou zneklidňující. Krása chvění neklidu, který v nich je, zdůrazňuje a zvýrazňuje. Snaží se zakrývat nebo naopak odhalovat hrůzu, v níž žijeme.
Některými ze svých cyklů malíř upozorňuje na skutečnosti, kterých bychom si, nebýt jeho, ani nevšimli. Kdo z nás slyšel o Přímořských partyzánech
z ruského Dálného Východu, s jejichž ikonami nás malíř konfrontuje?
Žáček nám opět ukazuje, že není důležitá jenom malba, ani samo o sobě to, co je namalováno. Teprve v jejich těsném spojení můžeme skrze jeho obrysy spatřit křehkost světa, jeho chmurnou krásu.“
Ivan M. Jirous
v Pardubicích a v soukromých sbírkách v Čechách i v zahraničí.
Žije a pracuje v Praze.
o tlumený řev do vlastního nitra.“
Milan Kozelka