Jsem tady

Jiří David, multimediální umělec a pedagog, který od druhé poloviny 80. let výrazně spoluvytváří podobu i atmosféru českého umění, ve výstavě Jsem tady představuje svá nejnovější díla – rozměrné i drobnější malby. Pracuje se vzácným uměleckým gestem: autoportrétem zezadu, který ve výstavě akcentuje opakováním na třech plátnech, noří se do barevného mámení květin a zahrady, maluje nahá ženská těla i sebe, přičemž na několika obrazech dosahuje jisté dematerializace fyzické tělesnosti. Součástí výstavy tří desítek děl je také cyklus věnovaný trávě, motivu, který je v západním umění coby hlavní téma velice ojedinělý.

„Jiří David maluje s typickým temperamentem a emocionálním nasazením, obohacený zkušenostmi z konceptuální tvorby,“ uvádí kurátor výstavy Viktor Pivovarov, „a pro sebe i diváky otevírá starý a současně nový svět malířské poezie a poetické malby.“

„Média malby jsem se vlastně nikdy docela nezbavil, ale spíše jsem hledal její smysl také v tom, že jsem ji v sobě různě zpochybňoval, mučil, trápil. Zároveň hledal i obsahové kontexty, které mi dávaly nějaký smysl, aniž bych ‚ilustroval‘ dobové příběhy, ale abych zároveň nezabředl do pouhého dekorativního experimentu,“ komentuje svoji výstavu Jiří David. 

Jiří David (1956), vizuální umělec a pedagog, vedoucí Ateliéru intermediální konfrontace na UMPRUM, zabývající se malbou, tvorbou objektů, instalacemi, fotografií, videoartem; zasahuje také do oblasti kritiky a publicistiky. Za studií na AVU v Praze spoluorganizoval neoficiální skupinové výstavy Konfrontace. V roce 1987 založil s umělci své generace skupinu Tvrdohlaví. Malbami s volným využíváním znaků a politických symbolů významně formoval postmoderní program na přelomu 80. a 90. let, kdy se také začal věnovat instalacím objektů a psaní textů reflektujících pozici umělce a umění ve společnosti. Čtyřikrát se účastnil benátského bienále.