Lenka Lagronová - Horizont událostí

Autorské čtení dramatické asambláže Horizont událostí dramatičky Lenky Lagronové

Hra dramatičky Lenky Lagronové vznikala postupně během tříletého projektu Horizont událostí v rámci experimentální skupiny Kamily Ženaté. Obrazy ze života skupiny sedmi žen popisují jiným způsobem těžko zachytitelný mnohovrstevnatý děj, jenž se odehrává uvnitř skupiny a v duších jejích účastnic.
Autorské čtení hry je doprovodnou akcí k výstavě KAMILA ŽENATÁ a hosté: Horizont událostí (finále), která v současnosti probíhá v Centru DOX. Součástí večera bude i křest dvoujazyčného katalogu k výstavě, který podrobně mapuje celou historii projektu v textových a obrazových záznamech.
Lenka Lagronová napsala více než dvacet pět divadelních her, které byly uváděny v Národním divadle Praha, v divadle Komedie, ve Vinohradském divadle, v Činoherním studiu Ústí nad Labem atd. Jako dramaturgyně spolupracovala s režisérem Petrem Léblem v Divadle Na zábradlí. V roce 1998 inscenace její hry Terezka získala cenu Alfréda Radoka.

Mám strach. Nerozumím tomu, proč nemohu mluvit. V hlavě se mi rojí tisíce myšlenek. Nesoustředím se.

Mám strach. Víš? Mám strach.

Nechci, aby ses na mě zlobila. Chtěla bych, abys mě měla ráda. Je pro mě důležité, abys mě měla ráda. Musím dělat všechno pro to, abych ti vyhověla. Mám v sobě hluboko zakořeněný pocit, že jsem nepřijatelná. A že mě nemá nikdo rád...

Ty se mě bojíš?

Já se tě taky bojím.

Vlastně se bojím všeho. Nikdy jsem netušila, že můj strach je tak velký. Teprve až teď si uvědomuju, jak ovládá můj život. Bojím se říkat nahlas, co si myslím. Bojím se říct, že nesouhlasím. Že chci něco jiného. Bojím se říct, co opravdu potřebuju.

 

 

„...ta hra je koláží přednášeného slova, zvukových záznamů a projekcí. Stává se metaforou jakési skupiny hlasů, které se spolu pokoušejí domluvit. Skupiny emocí, vzpomínek, myšlenek. Jde spíše o pokus vyslovit určitý druh zápasu vědomí jako takového. Obrazem je právě oněch sedm žen sedících v kruhu. Nicméně doopravdy nejde o „psychoterapeutickou“, skupinu, ale o nalezení sounáležitosti, jednoty vědomí, a pochopení, že jsem součástí celku, jenž mě přesahuje...“

Lenka Lagronová, 4. února 2017