METROPOLIS - Cryptic 257, Masker, Pasta, Point, Skarf, Tron
15. 10. 2010 – 31. 1. 2011
Po úspěchu v českém pavilonu na výstavě EXPO 2010 v čínské Šanghaji se výstava Metropolis vrátila zpět do Čech. V mírně upravené variaci, šité na míru prostoru centra DOX, tak budou moci čeští diváci posoudit úroveň, kvalitu
a vývoj šesti umělců, jejichž jména jsou ve veřejném povědomí již dobrých 15 let. Masker, Pasta, Tron, Skarf, Cryptic 257 a Point předvedou své monumentální instalace od 15. října do 31. ledna.
Streetart a graffiti je pro společnost na celém světě poměrně dobře čitelný, jasný a zřetelný umělecký projev, který nevyžaduje hlubší znalosti výtvarného umění, jazyka, politické situace či jiných souvislostí. Díky tomu získává snadno své fanoušky. Streeart je populární hlavně pro svou vizuální útočnost a výstižnost, umocněnou místy, kde se nečekaně vyskytuje nebo která neobvykle a často i vtipně dotváří.
Umělci se při vytváření jednotného konceptu výstavy zaměřili na zobrazení města existujícího v jejich představách. Zbořili v očích návštěvníků galerijní prostor o čtyřech stěnách a nahradili jej zhmotněným graffiti v neobvyklém městském prostředí. Vznikla tak fantaskní vize budoucnosti, která ve svých kořenech zároveň lpí na neodmyslitelných architektonických prvcích českých měst, zároveň dotváří jejich osobitý ráz.
Výstava streetartu a graffiti si pohrává s měřítky, realitou a sněním. Do výstavního prostoru je umístěna malá městská koláž, kterou návštěvníci vstoupí pod mostní konstrukcí rovnou do vestibulu pražského metra
s typickými mramorovými stěnami, informačními cedulemi a novým českým vynálezem graffomatem. Tedy automatem, který bude místo nápojů servírovat spreje a roušky (Cryptic 257).
Na podzemní instalaci navazuje surrealistická vize socialistických paneláků, kterými prorůstá barevná organická hmota – ničí jejich strukturu nebo je naopak drží dohromady? Působí jako hravý element a zároveň jako děsivý městský červ, prožírající vnitřnosti města (Point). Nevyhnutelným prvkem, který dotváří celkovou instalaci výstavy, se stala časosběrná videomontáž sledující proměnu prostředí v toku času, která dodává celému galerijnímu/městskému prostoru jednotnou atmosféru prostřednictvím ruchů a šumů městského života (Skarf). Vedle zkázu dokumentující projekce příchozí čeká návštěva cukrárny plné atypických sladkostí ve stylu estetiky 60. let, s množstvím neonů a světelných cedulí
s roztodivnými nápisy. Cukrárna, tak trochu ve stylu Karlíkovy továrny na čokoládu od Tima Burtona, působí na hranici umění a kýče (Pasta). Za cukrárnou najdeme zmenšeninu třípatrového panelového domu o , kde lze skrz okna pozorovat životní epizody surreálných postaviček, které jednotlivá patra obývají, a doslova vidět, co se jim honí v hlavě (Masker).
Vedle paneláku na návštěvníky z výšky shlíží shluky mrakodrapů, které svou formou vytvářejí majestátní nápis TRON, podle jména svého autora. Působivou světelnou instalaci umocňují proměnlivé blikající nápisy, připomínající futuristickou vizi měst.
Tato skupina umělců, kteří se učili na ulici, pro mnohé překvapivě, absolvovali přední české vysoké umělecké školy, studovali v zahraničí a postupem času vystavovali v mnoha českých i zahraničních galeriích a na festivalech umění. Dnes patří mezi nejaktivnější výtvarníky v oboru.
Cryptic 257 (*1982) je umělec, jehož práci asi nejvýstižněji popisuje věta: „To podstatné se děje venku.“ Ať už budeme v jeho případě hovořit
o překonání hranic graffiti nebo o streetartu, či umění ve veřejném prostoru, veškeré tyto škatulky se při „bližším ohledání“ jeho děl stanou zbytečnými
a omezujícími. Jeho největšími devizami jsou důvtip, vnímavost
a bystrost, s nimiž zasahuje do našeho společného veřejného prostoru. Prostřednictvím jemných nuancí přetváří to, co považujeme za obvyklé a nevšední. Zdánlivě jednoduché nápady mají silné vyznění, nechybí v nich ironie, humor a nevtíravý příběh. Nejdůležitější je ale svoboda a jistý druh pokory, s nimiž k přetvářenému přistupuje.
v roce 2007 umístil na jednom z frekventovaných míst Prahy, 3D sošky tzv. pointíků (barevných dráčků složených z písmen POINT) na římsách desítek budov a bezpočet barevných pieců po celé ČR.
www.onepoint.cz
Masker (*1981) je malíř a kreslíř, který svoje figury a malířské techniky přenáší do streetartu a techniky streetartu zpátky do malby. Absolvoval ateliér malby u Doc. V. Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze a stáže
v Londýně a New Yorku. Jeho šedomodré monumentální obrazy obvykle nepostrádají růžové plačící postavičky, lehce erotické výjevy nebo popisují absurdní situace mezilidských vztahů. Zjednodušenou ilustrativní kresbou zhmotňuje svůj sarkastický pohled na civilizaci a její zlozvyky. Velkoformátové malby na stěny a stropy přenáší na plátna a naopak. Mezi jeho nejvýraznější práce patří strop barokního zámku v českých Třebešicích, několikametrová černobílá malba na cihlové stěně v Londýně nebo autorská kniha Fax you vydaná na faxovém papíře v limitované edici. Okrajově se věnuje videu a 3D objektům. www.masker1.net
Pasta (*1979) patří k průkopníkům české streetartové scény, působí jako vydavatel a šéfredaktor jediného českého streetart-graffiti magazínu Clique. Podílel se na vzniku první české knihy mapující vývoj graffiti v Čechách – In Graffiti We Trust. Ulice zdobí sítotisky, samolepkami, záplavou plakátů
s výraznými texty a „subvertisingem“. Jak je pro jeho generaci typické, neomezuje se pouze na intervenci v městském prostoru a jeho mobiliáři, ale s úplnou samozřejmostí vstupuje do galerií a klasických uměleckých disciplín. Vytváří čistý grafický styl s kořeny v americkém pop-artu a reklamy 60. let, jeho práce odkazuje na Andyho Warhola, Roye Lichtensteina, či Claese Oldenburga. Neodlučitelnou součástí jeho děl je časté zobrazování tuby pasty v různých „životních“ situacích. V poslední době baví sebe
a návštěvníky klubů jako dj, krátce měl s Pointem vlastní radiový pořad o české graffiti scéně. Nepravidelně navrhuje oblečení a design výrobků. www.pastaoner.cz
Blanka Čermáková (*1979) pracuje od roku 2006 na Akademii výtvarných umění v Praze jako kurátor a fundraiser. Je členem o. s. Trafačka, které spravuje alternativní výstavní a rezidenční prostor v pražských Vysočanech. Kromě pravidelných výročních skupinových výstav Diplomanti v Národní galerii v Praze se podílela např. na realizaci Mezinárodního streetart a graffiti festivalu NAMES, který se odehrál v Praze roku 2008.
Mezi doprovodné programy výstavy patří projekce dokumentu z čínské Šanghaje, večer ve stylu Pecha Kucha Night, kde se budou jednotliví umělci prezentovat vlastními portfolii, projekce kultovních videí Kick the Shit, komentované prohlídky se samotnými autory, debatní večer na téma Dobytí veřejného prostoru a mnoho dalších.
Výstavu doprovází dvě publikace: česko-anglický katalog k výstavě v centru DOX a obsáhlejší anglicko-čínský katalog, vydaný u příležitosti prezentace na EXPO 2010 v Šanghaji.