Otevřená kniha - fotografie a text

23. 9. – 10. 11. 2013

Zahájení 7. října 2013 v 16.30h

Vizuální poezie je souhrnný název pro nejrůznější způsoby aktualizace vizuální složky básnického textu, nelineární uspořádání básní a textů je známé už od antického Řecka. K předchůdcům vizuální (experimentální, konkrétní) poezie mj. patřili Stephan Mallarmé, Christian Morgenstern, Guillaume Apollinaire, Vladimír Majakovskij nebo Velemír Chlebnikov. První české obrazové básně se objevují ve 20. letech 20. století v okruhu pražského Devětsilu (Jiří Voskovec, Jindřich Štyrský, Toyen, Karel Teige). 


V šedesátých letech zkoumají stovky umělců po celém světě oblast, ve které se prolíná několik uměleckých i neuměleckých odvětví či oborů – poezie, literatura, výtvarné umění, hudba, divadlo, matematika, lingvistika, teorie informace ad. K pochopení experimentálního textu většinou nebyla nutná znalost cizích jazyků, vizuální básně psané převážně na psacím stroji se snadno šířily poštou. Ukázky domácích i zahraničních experimentů se v 60. letech objevovaly ve většině kulturních časopisů (Plamen, Hostu do domu, Červený květu, Dialog, Literární noviny, Sešitech pro mladou literaturu (později Sešity pro literaturu a diskusi), Světová literatura ad. Čeští básníci a překladatelé (Jiří Kolář, Ladislav Novák, Bohumila Grögerová, Josef Hiršal) patřili k nejaktivnějším průkopníkům nového mezinárodního uměleckého směru. Díky bohatým osobním vztahům vydali Bohumila Grögerová a Josef Hiršal v roce 1967 v nakladatelství Odeon dodnes nepřekonanou antologii Experimentální poezie. 


Druhou vlnu české vizuální poezie tvoří autoři, kteří se začali touto problematikou zabývat zhruba v polovině 60. let – mj. Josef Honys, Emil Juliš, Václav Havel, Vladimír Burda, Karel Trinkewitz, Zdeněk Barborka, Jindřich Procházka, Miroslav Koryčan, Ladislav Nebeský, Karel Adamus, Jan Wojnar, Jiří Valoch, Jiří Hynek Kocman.


Zájem o výrazové prostředky a sdělné možnosti vizuální poezie cyklicky ožívá. V 70. letech ji obohatily např. práce Pavla Rudolfa, Václava Vokolka, Jiřího Hůly. Vizuální poezie významně ovlivňuje současnou tvorbu i dnes (umění ve veřejném prostoru, politické umění, graffiti ad.).


Výstava Otevřená kniha - fotografie a text uspořádaná občanským sdružením Archiv výtvarného umění v Malé věži DOXu,  představí díla českých vizuálních básníků několika generací a ve fotografické dokumentaci přiblíží velkolepý mezinárodní projekt malíře, sochaře, galeristy a sběratele Gerharda Jürgena Bluma-Kwiatkowského Das offene Buch, kterého se v německém Hünfeldu zúčastnili v roce 1998 i čeští umělci. Blum-Kwiatkowski dokázal přesvědčit vedení města a majitelé domů, aby ve veřejném prostoru a na fasádách budov umožnili realizovat více než stovku vizuálních básní.     

Gerhard Jurgen Blum-Kwiatkowski (1930)  - malíř, sochař, sběratel, galerista a kurátor se narodil v Polsku, v severopolském Elblągu v roce 1961 založil a léta vedl Galerii EL, v roce 1974 přesídlil do Německa. 

V roce 1990 zřídil v bývalé plynárně města Hünfeld Muzeum moderního umění, další epxozici zaměřenou na současnou tvorbu otevřel o šest let později v polských lázních Świeradów Zdrój (asi 40 kmi od Liberece). V rámci německo-česko-polského projektu Spirala tady v roce 1997 uspořádal výstavu šestnácti českých umělců, mj. Hugo Demartini, Jiří Kolář, Radoslav Kratina, Zdeněk Sýkora. Ve stejném roce začal v Hunfeldu ralizovat velkorysý mezinárodní projekt Das Offene Buch (Otevřená kniha), na fásády domů přenesl texty stovky vizuálních básníků (Karl-Heinz Adler, Stanislaw Dróżdż, Heinz Gappmayer, Ilse Garnier, Josef Linschinger, Richard Paul Lhose, Franz Mon, Henryk Stażewski, Herman de Vries ad.). Z českých autorů jsou zastoupeni Bohumila Grögerová, Václav Havel, Josef Hiršal, Jiří Hůla, Eduard Ovčáček, Pavel Rudolf, Jan Steklík, Michal Škoda a Jiří Valoch.

Fotografie vizuálních básní doplní mapa realizací a ukázky tvorby zastoupených umělců.