Pražský divadelní festival německého jazyka / Thalia Theater Hamburg: Odysea - Bloudění podle Homéra

Termíny představení:

Pátek 23. 11. ve 20h

Sobota 24. 11. ve 20h


Multifuknční sál DOX(Poupětova 3)

 

VSTUPENKY V PRODEJI ZDE

Co si počít, když mýty opředený nadotec nikdy nebyl doma, protože stále musel excelovat v nejrůznějších dobrodružstvích? Nejlépe přitáhnout slavného hrdinu domů a nadělat z jeho příběhů třísky...

"Jen málo synů se vskutku podobá svému otci,

většinou horší jsou a jen málo lepších je."

 (Homér) 

Když Odysseus táhl do Trójské války, zanechal svou ženu Pénelopé s kojencem. Nyní, o dvacet let později, je ze syna mladík. Télemachos svého otce nikdy neviděl. Zná příběhy o nápaditém Odysseovi, neví však, je li tento válečný hrdina ještě naživu. Jednoho dne se na otcovském dvoře na ostrově Ithaka zjeví muž, který s sebou přináší velkou Odysseovu podobiznu. Jak se ukáže, válečného hrdinu zná: Télegonos je také Odysseovým synem. S jeho matkou, kouzelnicí Kirké, ovládající černou magii, žil Odysseus rok na ostrově Aiaia poté, co proměnila polovinu jeho družiny ve vepře. Télegonos a Télemachos nyní společně očekávají návrat nevyzpytatelného muže, jenž byl od té doby, co zničil Tróju, tak často sváděn z cesty.


Antú Romero Nunes spřádá spolu s herci Thomasem Niehausem a Paulem Schröderem příběh nespolehlivého pábitele Odyssea.  

Délka představení: 110 minut bez přestávky

 

V neexistující řeči

 

Premiéra proběhla 20. května 2017 v Thalia Gauß

Režie: Antú Romero Nunes


Výprava: Jennifer Jenkins, Matthias Koch


Hudba: Johannes Hofmann


Hudební spolupráce: Max Kühn


Dramaturgie: Matthias Günther

 

Hrají: Thomas Niehaus, Paul Schröder

 

Produkce vznikla ve spolupráci s festivalem Theater der Welt 2017

 

Představení hostovalo na 55. berlínské Theatertreffen 2018!

Thalia Theater Hamburg

Když Cheri Maurice v roce 1843 žádal u svobodného a hanzovního města Hamburku o koncesi, zakázali mu na ochranu městského divadla u Dammtorstraße hrát vážné kusy. Poté své divadlo nazval podle řecké múzy komedie, básnictví a pastýřských zpěvů Thália a zahájil zde provoz 9. listopadu 1843 naproti jeho dnešnímu sídlu. Maurice i jeho nástupci byli úspěšní, a tak bylo v roce 1912 dostavěno větší divadlo na náměstí Gerharta Hauptmanna, jehož provoz zahájil Leopold Jessner. Budova byla za druhé světové války značně poničena, koncem padesátých let zrestaurována a znovu otevřena v prosinci 1960. Od roku 1946 byl intendantem Willy Maertens,1964–1969 Kurt Raeck, po něm následoval Boy Gobert. Ten otevřel divadlo současnému režijnímu divadlu s režiséry jako Peter Zadek, Hans Neuenfels a Jürgen Flimm. V roce 1972 zahajuje provoz další prostor, studiová scéna TiK – Theater in der Kunsthalle. V letech 1980 až 1985 vede divadlo Peter Striebeck, kterého si zvolil soubor a který posléze předává intendanci Jürgenu Flimmovi.


Jestliže mělo Thalia Theater až dosud image spíše měšťanského divadla, vydává se Jürgen Flimm s režiséry jako Jürgen Gosch, Alexander Lang, Ruth Berghaus, Thomas Langhoff nebo George Tabori modernějším směrem. Muzikály Roberta Wilsona (spolu s Tomem Waitsem a Lou Reedem) jsou legendární a vydávají se na turné po celém světě. Divadlo je několikrát pozváno na festival Berliner.


Theatertreffen a zvoleno divadlem roku. A jen tak „mimochodem“ se stává ekonomicky nejúspěšnější německou činohrou. Po Jürgenu Flimmovi přebírá divadlo Ulrich Khuon a ve své první sezóně zahajuje provoz na scéně Thalia in der Gaußstraße. Sází rovněž na výrazné režijní rukopisy (Andreas Kriegenburg, Stephan Kimmig, Michael Thalheimer, Armin Petras) a větší měrou i na světové premiéry. Festivalem Autorentheatertage – Dny divadelních autorů se podporuje píšící dorost a ve spolupráci s nadací Körber-Stiftung vzniká jakožto Körber Studio Junge Regie scéna pro mladé režiséry. Divadlo je několikrát pozváno na Theatertreffen a vyhlášeno divadlem roku. Ekonomický úspěch trvá.


Od léta 2009 je novým intendantem Thalia Theateru Joachim Lux. Už ve své první sezóně dokázal pro tuto scénu získat silné režiséry: Luka Percevala jako hlavního režiséra, Nicolase Stemanna, Jana Bosseho, Dimitera Gotscheffa a další a další. Lux se ještě silnější měrou zasazuje o porozumění mezi kulturami, společenskými vrstvami a náboženstvími. Symbolem tohoto směřování je festival Pro všechno na světě – Lessingovy dny, který vychází z Lessingových osvícenských myšlenek a na němž od roku 2010 v Thalia Theateru hostují renomované soubory. V tématech a látkách programové skladby se navíc projevuje tendence zabývat se spíše „světem“ než psychologickými vnitřními světy postav. Kontinuální práci Thalia Theateru a jeho pracovníků potvrzují mnohá pozvání k hostování – například do Ruska, Číny, Bogoty a do evropských zemí, jakož i četná vyznamenání herců, inscenací, režisérů a scénografů.

Ve spolupráci