Revue K založil v březnu 1981 v pařížském exilu básník a kolážista Jiří Kolář (1914-2002) s cílem seznamovat francouzskou kulturní veřejnost s tvorbou českých a slovenských exulantů - malířů, grafiků, fotografů, sochařů, básníků a spisovatelů. Redakci řídil a podle makety německého grafika Winfrieda J. Jokische Revue K upravoval v Paříži žijící malíř Roman Kameš (1952), který, když chtěl Jiří Kolář v roce 1986 s časopisem skončit, převzal jeho vydávání. Od čísla 26 změnil grafickou podobu, zmenšil formát, přidal čtyři strany, začal vydávat také knihy, katalogy, grafiky, portfolia, pořádat výstavy.
V Malé věži DOXu jsou kromě všech 53 čísel Revue K vystaveny grafické listy (lepty, rytiny, suché jehly) blízkých umělců z okruhu Revue K (Miloš Cvach, Terry Haass, Eva Janošková, František Janula, Zdeněk Kirschner, Miloslav Moucha, Vladimír Škoda ad.), koláže Jiřího Koláře, obrazy Romana Kameše, plastika Jindřicha Zeithammla, vizuálně-zvukové struktury Františka Kyncla, čtyři dlouhé kresbomalby vytvořené na otáčivém bubnu. - Edice „défectueuse“ („závadná řada“), tedy texty Františka Halase, Ivana Blatného, Eriky Abrams, Ladislava Klímy, Ivana Wernische tištěné na barevných makulaturách; portfolio Sans titre - Bez názvu vytištěné v roce 1991 ve francouzské a české verzi, devět básní Vladimíry Čerepkové s devíti grafikami sochaře Vladimíra Škody; Improvisation offset (1991) Jiřího Koláře - soubor dvanácti nezvyklých pohlednic („cartes postales“) vytvořených z tiskařského odpadu; dvě velké knihy panoramatických fotografií Jaroslava Poncara: Val de Loire (1997
a Paris à perte de vue (2002)…
Výstavu doprovází katalog a soupis abART pro sběratele 4 – Revue K
s textem Romama Kameše, reprodukcemi všech obálek, obsahy jednotlivých čísel a rejstříkem.