Thomas Grauman: Konfrontace

21. 11. 2025 – 18. 1. 2026

Otevřeni jsme všemu,
v tuto dobu i vám

pondělí: Zavřeno
úterý: Zavřeno
středa: 11.00 – 19.00
čtvrtek: 11.00 – 19.00
pátek: 11.00 – 19.00
sobota: 11.00 – 19.00
neděle: 11.00 – 19.00

Výstava probíhá v knihovně prostoru Archivu výtvarného umění v prvním patře.

Centrum současného umění  DOX
Poupětova 1, Praha 7
Ukázat na mapě

Widget CTA

Vernisáž proběhne ve čtvrtek 20. 11. 2025 od 17.00 hodin v Archivu výtvarného umění v DOXu.

Výstava Thomas Grauman: Konfrontace představuje stejnojmenné neoficiální umělecké akce, které se odehrály v květnu roku 1984 v ateliéru Jiřího Davida na pražském Smíchově. Spontánně vzniklé akce studentů AVU a UMPRUM reagovaly na nemožnost zapojit se do oficiálního uměleckého provozu a představovaly snahu o svobodné sdílení tvorby i vzájemné konfrontování názorů mimo institucionální a ideologické rámce doby. Staly se výrazem generační potřeby hledat prostor pro nezávislý umělecký dialog a zároveň se zařadily do širšího podhoubí neoficiálních aktivit, které v 80. letech určovaly skutečně živou scénu.

Výstava představuje fotografie amerického umělce Thomase Graumana, pořízené během jeho krátké návštěvy Prahy. Nejde v nich o pouhou dokumentaci vystavených děl, ale o citlivý vizuální záznam události, která sama o sobě působila jako performativní gesto – setkání lidí, tvorby a sdílené přítomnosti. Grauman zachytil atmosféru blízkosti přesahující politické hranice, moment, kdy se hranice mezi autorem a divákem ztrácí ve prospěch společné zážitku svobody.

Kurátorský výběr představuje Graumanovy snímky v dialogu s autorskými díly účastníků původních Konfrontací. Tento kontext rozšiřuje vyprávění fotografického cyklu a proměňuje jej ve vizuální rekonstrukci události, která před více než čtyřiceti lety proběhla bez oficiální dokumentace. Znovuobjevení Graumanova archivu dnes otevírá možnost nového čtení fenoménu Konfrontací – jako mimořádného projevu kulturního odporu i potřeby tvořit v čase omezení. Výstava tak nabízí obraz doby, kdy svobodný projev nebyl samozřejmostí, a kdy právě sdílený tvůrčí prostor představoval jednu z mála forem autentické svobody.