Dějiny násilí

Cestou domů z vánoční večeře potká mladý Édouard ve čtyři hodiny ráno na náměstí Republiky v Paříži Redu, muže alžírského původu. Dají se do hovoru, začnou flirtovat a o něco později Édouard zavede Redu do svého jednopokojového bytu. Oba spolu stráví noc, Reda vypráví o svém dětství a o otci, který uprchl z Alžírska do Francie. Jsou veselí, smějí se, dotýkají a mají sex. Když však Édouard při loučení o několik hodin později zjistí, že mu zmizel smartphone, a Reda pak vytáhne revolver a začne mu vyhrožovat, situace se náhle zvrhne ve výhrůžky a násilí, které vyvrcholí Édouardovým znásilněním. Druhý den ráno se Édouard obrátí na policii i lékaře. Neví, jak se vypořádat se svým traumatem, a tak utíká ke své sestře Claře na severofrancouzský venkov a svěřuje se jí se svým příběhem. Komentáře a reakce jeho blízkého okolí, policie i ošetřujících lékařů na dramatickou událost odhalují hluboce zakořeněný společenský rasismus, homofobii a netransparentní mocenské struktury.

Rekonstrukcí traumatické noci provádí francouzský autor Édouard Louis v autobiografickém románu Dějiny násilí stejně tak osobní jako společensky pronikavou analýzu dospívání, touhy, migrace a rasismu. V rozmanitých reakcích na zločin, který na něm byl spáchán, se tak projevují formy násilí, které si společnost nechce připouštět. Thomas Ostermeier a Édouard Louis adaptují román pro jeviště jako německojazyčnou premiéru.

Premiéra 3. června 2018, Schaubühne am Lehniner Platz, Berlin

Z francouzštiny přeložil Hinrich Schmidt-Henkel 

Režie: Thomas Ostermeier
Spolupráce na režii: David Stöhr
Scéna a kostýmy: Nina Wetzel
Hudba: Nils Ostendorf
Video: Sébastien Dupouey
Dramaturgie: Florian Borchmeyer
Světla: Michael Wetzel
Spolupráce na choreografii: Johanna Lemke 
Hrají: Christoph Gawenda, Laurenz Laufenberg, Renato Schuch, Alina Stiegler 
Hudebník: Thomas Witte