Otevřeni jsme všemu,
v tuto dobu i vám

pondělí:
Zavřeno
úterý:
11.00 – 19.00
středa:
11.00 – 19.00
čtvrtek:
11.00 – 19.00
pátek:
11.00 – 19.00
sobota:
11.00 – 19.00
neděle:
11.00 – 19.00


Centrum současného umění  DOX
Poupětova 1, Praha 7
Ukázat na mapě

Widget CTA

„Nebyl jsem nemocný, byl jsem mocný až moc.“

Zdeněk Košek o období, kdy řídil počasí na celém světě, 2003

Touha po moci je hnacím motorem dějin, konstruktivním hybatelem i destruktivní silou. Ve stínu autoritativních mocnářů stojí bezejmenné zástupy bezmocných, kteří slouží jako vykonavatel mocenských her i jako jejich publikum. Záměr uspořádat výstavní projekt, který by mapoval, jak se dualita moci a bezmoci odráží v současném umění, vznikl několik let před pandemií covidu-19 i před válkou na Ukrajině, které téma postavily do zcela nové perspektivy. V ostrém světle nyní vystupuje patologie osobností potentátů, absurdita fungování některých institucí i slepá poslušnost davu. Strach a pojmenování nepřítele se vyjevují jako efektivní prostředky v prosazování mocenských cílů. Co bylo považováno za šílené, stává se normou. Nemoc mocných a moc bezmocných získávají nové obsahy.

Vyostřená optika umělců přizvaných do projektu (Ne)Moc a místy až vizionářský vhled nabízí nekompromisní pohled na současnost i na historii, která se, jak známo, opakuje. Výstava zároveň klade otázku, kde končí normalita a začíná „nemoc“, a pokouší propustnost kategorií art brut a současného umění.

Letos si připomínáme sté výročí od vydání knihy Bildnerei der Geisteskranken (Výtvarná tvorba duševně nemocných, 1922) psychiatra a historika umění Hanze Prinzhorna, který poprvé kriticky zhodnotil tvorbu psychiatrických pacientů. Publikace se stala jedním z inspiračních zdrojů moderního umění a přispěla k formulaci termínu art brut Jeanem Debuffetem (1945). Do této kategorie byla zahrnuta tvorba nejen duševně nemocných, ale i dalších spontánních tvůrců, jako například spiritistických médií, společenských outsiderů a dalších solitérů. V dílech autorů a autorek art brut patřily otázky moci a bezmoci (často
nahlížené prizmatem duševní nemoci) vždy mezi zásadní témata.

Art brut vychází ze subjektivního vnímání reality a osobních mytologií autorů, kteří se ve svých paralelních světech často pasují do rolí vládců, dobyvatelů i spasitelů – supermanů, jezdců Apokalypsy i mesiášů. V jejich dílech se objevují symboly moci (hákový kříž, rudá hvězda, srp a kladivo, kříž) i její prostředky (zbraně, mučicí nástroje, mříže a klece). Jiní autoři se projevují jako demiurgové-kartografové, kteří nad reálným či vyfabulovaným územím získávají kontrolu tak, že jej zaznamenávají a tím jej symbolicky ovládají. Specifickou skupinu tvoří vědci-badatelé, kteří se snaží objevit prazákladní vzorec, jenž by ovlivnil jejich život i existenci celého lidstva. V neposlední řadě jsou zde oběti a disidenti, kteří okolní svět vnímají jako nepřátelské území, před nímž je třeba se uměleckým aktem chránit či se od něj naprosto izolovat.

Do dialogu s autory řazenými do art brut vstupují současní umělci často etablovaní na globální umělecké scéně, aby nabídli svoji interpretaci tématu moci, bezmoci a nemoci a vyjádřili se k aktuálním politickým, společenským, rasovým i genderovým problémům.

Kurátorky: Ivana Brádková in memoriam, Terezie Zemánková
Spolupráce: Natálie Drtinová, Otto M. Urban

Vystavující umělci: Felix Brenner (Švýcarsko), Anibal Brizuela (Argentina), Maurizio Cattelan (Itálie), Filip Černý (Česko), Jaroslav Diviš (Česko), Janko Domšič (Chorvatsko), Robert Gabris (Slovensko), Martin Gerboc (Slovensko), Carlos Augusto Giraldo (Kolumbie), Jerry Gretzinger (USA), Julius Hartauer (Německo), Karel Havlíček (Česko), Josef Hofer (Rakousko), Xénia Hoffmeistrová (Slovensko), Iveta Horváthová (Česko), Matěj Hošek (Česko), Jana Kasalová (Česko), John Urho Kemp (USA), Martin Kocourek (Česko), Marie Kodovská (Česko), Zdeněk Košek (Česko), Eva Koťátková (Česko), Alexander Lobanov (Rusko), Přemysl Martinec (Česko), Kunizo Matsumoto (Japonsko), Andreas Maus (Německo), Edmund Monsiel (Polsko), Oscar Morales (Chile), Martin Mulač (Česko), Jelena Osipovová (Rusko), Marilena Pelosi (Brazílie), Daniel Pešta (Česko), Jiří Petrbok (Česko), Ota Prouza (Česko), André Robillard (Francie), Marek Schovánek (Česko), Jan Wolfchen Vlček (Česko), Pascal Vonlanthen (Švýcarsko), August Walla (Rakousko), George Widener (USA), Carlo Zinelli (Itálie)

Díla na výstavu zapůjčili: Atelier CREAHM (Švýcarsko), Ateliér radostné tvorby (Česko), Augustinum Stiftung (Německo), Collection Bruno Decharme (Francie), Collection of La Fabuloserie (Francie), Fait Gallery (Česko), Galerie Arthur Borgnis (Francie), Galerie Marie Kodovské (Česko), Christian Berst art brut (Francie), Kontakt. The Art Collection of Erste Group and ERSTE Foundation (Rakousko), KUNSTHAUS KAT18 (Německo), Maurizio Cattelan Archive (Itálie), Museum Gugging (Rakousko), Sbírka Leszka Macaka (Polsko), Sbírka Pavla Konečného (Česko), Sbírka Roberta Runtáka (Česko), soukromí sběratelé a prezentovaní umělci.

Ve spolupráci s

S podporou

Multimediální projekt (Ne)Moc se koná u příležitosti předsednictví ČR v Radě EU.

Výstavou s kurátory