Sundat brýle

Miquel Barceló a světy slov

4. 10. 2025 – 8. 3. 2026

Otevřeni jsme všemu,
v tuto dobu i vám

pondělí:
Zavřeno
úterý:
11.00 – 19.00
středa:
11.00 – 19.00
čtvrtek:
11.00 – 19.00
pátek:
11.00 – 19.00
sobota:
11.00 – 19.00
neděle:
11.00 – 19.00

Centrum současného umění  DOX
Poupětova 1, Praha 7
Ukázat na mapě

Widget CTA

Vernisáž výstavy se uskuteční 3. října 2025 od 19 hodin. Vstup zdarma.

Související události
Vzdělávací programy

Miquel Barceló (* 1957, Felanitx, Mallorca) patří k výrazné generaci španělských umělců, kteří si poprvé získali pozornost mezinárodní scény v 80. a 90. letech 20. století a která zahrnuje i další dnes velmi známé malíře, jako je Juan Uslé, či sochaře jako Cristina Iglesias a Juan Muñoz.

Výstava s názvem Miquel Barceló a světy slov je vůbec první umělcova prezentace v České republice a zaměřuje se na jeho dlouhodobý a intenzivní vztah k literatuře. Tento vztah se stal inspirací pro mnoho Barcelóových děl v různých obdobích jeho velmi úspěšné umělecké kariéry, která trvá více než čtyři desetiletí. Na výstavě bude představen prostřednictvím obrazů, keramiky, akvarelů, bronzů, grafik a knih.

Když se Barceló stal mezinárodně známým po své účasti na výstavě Documenta 7 (1982) a v sekci Aperto na Benátském bienále (1984), namaloval sérii monumentálních knihoven, v nichž byly zachyceny i jeho vlastní autoportréty, jak čte nebo spí vedle prázdných lahví a otevřených knih. Na hřbetech knih zobrazených v policích knihoven lze číst jména spisovatelů, které tehdy obdivoval. Některá svá malířská díla také pojmenoval podle známých literárních postav, například Achab či Hamlet, a některá jeho velkoformátová zátiší odkazují na knihy jeho oblíbených autorů, jako jsou Francis Scott Fitzgerald a José Lezama Lima.

V poslední době Barceló ilustroval speciální edice předních děl klasické světové literatury. Mezi ně patří Dantova Božská komedie, Goethův Faust a Kafkova Proměna. Při práci na ilustracích k těmto třem knihám a inspirován jejich obsahem si umělec vypěstoval zájem o fantastično. Výběr z jeho akvarelů, jimiž ilustroval tato klasická literární díla, bude součástí výstavy.

Představeno bude také několik bronzových soch souvisejících s literárními tématy, dále série keramických portrétů filozofů, které jsou pojaty spíše expresivně než realisticky, a série portrétů slavných spisovatelů provedených technikou xylografie.

Zatímco nejstarší díla na výstavě pocházejí z 80. let 20. století, budou zde prezentována i některá z Barcelóových velmi nedávných děl, včetně zátiší s literárními motivy či série obrazů vraků lodí pojmenovaných po básnících, kteří si sami dobrovolně vzali život.

V nejvyšším patře věže Centra DOX budou mít návštěvníci možnost prohlédnout si umělcovu interpretaci biblického tématu: Noemova archa, plátno o rozměrech 4 × 6 metrů, je dosud největším obrazem Miquela Barcelóa a bude to poprvé, co bude toto dílo vystaveno v galerijním prostoru (veřejně bylo vystaveno pouze jednou v kostele v Salamance ve Španělsku).

Výstavu doplní výběr knih, na kterých Miquel Barceló spolupracoval s řadou předních spisovatelů.

Kurátor: Enrique Juncosa

Miquel Barceló
* 1957, Felanitx, Mallorca, nar. 1957

Miquel Barceló patří k nejuznávanějším španělským umělcům současnosti. Proslavil se svými reliéfními malbami, které vytváří kombinovanou technikou, a také expresivními bronzovými sochami a keramickými díly. Pobývá a tvoří na různých místech a fascinace světem přírody ho inspirovala k bohatě texturovaným plátnům, která evokují zemitou materialitu informelu, a ke kompozicím, v nichž zkoumá účinky světla a proměnlivé barvy moře. Neustále experimentuje s netradičními materiály, jako je sopečný popel, potraviny, mořské řasy, sedimenty a vlastnoručně vyráběné pigmenty a jeho díla nesou stopy dravé energie, která podněcuje jeho tvůrčí proces.

V polovině 80. let Barceló začal ve své tvorbě upouštět od narativních prvků a vytvářel tak stále více nereálný prostor, přerušovaný dírami, trhlinami a průsvity. Tento proces zjednodušování vyvrcholil v roce 1988, kdy umělec putoval přes Saharu z Alžírska do Mali a vytvořil cyklus bílých obrazů. V Mali, kde si zřídil ateliér, čerpal inspiraci především z kulturní a geografické diverzity a tento africký pobyt pro něj představoval zásadní formativní zkušenost. Pro Miquela Barceló je malování niterný způsob, jakým se vztahuje ke světu, a v tomto ohledu jeho umění navazuje na primitivní krásu jeskynních maleb. Barceló rozšiřuje technické hranice zobrazování, a zároveň zůstává pevně ukotvený ve slavné malířské tradici a kráčí ve stopách Picassa či Goyi, když zobrazuje výjevy z býčích zápasů, nebo barokních malířů, když pracoval na výzdobě kaple katedrály v Palmě de Mallorca.

Barceló se narodil v roce 1957 ve městě Felanitx na Mallorce, v současnosti žije a pracuje v Paříži a na Mallorce. V roce 1974 byl přijat na výtvarnou školu v Palmě de Mallorca a později pokračoval ve studiu na Královské akademii výtvarných umění v Barceloně. V roce 1976 se zapojil do happeningů a protestů skupiny avantgardních konceptuálních umělců Taller Llunàtic. Přestože je nedílně spjatý se Španělskem, čerpá inspiraci z pobytů na různých místech po celém světě – žil a pracoval v Barceloně, Portugalsku, Palermu, Paříži, Ženevě, New Yorku, Himálaji a západní Africe. Po účasti na bienále v Saõ Paulu (1981) a na výstavě Documenta 7 v Kasselu (1982) si získal mezinárodní renomé a v roce 2009 reprezentoval Španělsko na 53. ročníku Bienále umění v Benátkách. Jeho díla byla vystavena v mnoha významných uměleckých institucích: Centre Pompidou, Paříž (1996); Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofía, Madrid (1999); Musée du Louvre, Paříž, kde vystavoval 300 kreseb ilustrujících Danteho Božskou komedii (2004); Museo Tamayo, Ciudad de México (2005); Museo d’arte della Svizzera italiana, Lugano, Švýcarsko (2006); Irish Museum of Modern Art, Dublin (2008); CAC Málaga (2008); Bank Austria Kunstforum Wien, Vídeň (2012); Bibliothèque nationale de France, Paříž (2016); a Musée Picasso, Paříž (2016). K jeho veřejným zakázkám patří monumentální reliéfní instalace v kapli svatého Petra katedrály v Palmě de Mallorca (2001–2006) a v Sálu lidských práv a spojenectví civilizací v ženevském Paláci národů, sídle Kanceláře OSN (2008).

Číst více

Partner výstavy