Evidence zájmových osob.StB

12. 11. 2009 – 10. 5. 2010

Otevřeni jsme všemu,
v tuto dobu i vám

pondělí:
Zavřeno
úterý:
Zavřeno
středa:
12.00 – 18.00
čtvrtek:
12.00 – 18.00
pátek:
12.00 – 18.00
sobota:
12.00 – 18.00
neděle:
12.00 – 18.00

Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7
Ukázat na mapě

Jádrem podzimní sezóny v Centru současného umění DOX jsou tři expozice
k 20. výročí pádu komunistického režimu. Tři různé instalace evokují různé aspekty naší nedávné historie. První z nich – nazvaná „Zítřek začíná včera“ – je k vidění do 23. listopadu. Monumentální instalace Evidence zájmových osob.StB bude v centru DOX k vidění od 12. listopadu do konce února příštího roku.

„Koncepce našich tří výstav vychází z předpokladu, že hlavní příčinou současné politické a morální krize naší společnosti je mentalita zděděná
z komunistické minulosti, která poznamenala současnou vládnoucí generaci,“
říká Jaroslav Anděl, umělecký ředitel centra DOX.

Monumentální instalace Evidence zájmových osob.StB představuje kontroverzní téma přístupu dnešní společnosti k archivům komunistické Státní bezpečnosti. Instalace vychází z počítačových databází StB o evidenci zájmových osob, která obsahuje statisíce jmen. Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda se jednalo o člověka, kterého považoval režim za svého nepřítele, nebo zda šlo o spolupracovníka StB. Nejedná se tedy o výlučný seznam spolupracovníků StB. V seznamech jsou uvedeni lidé, o které měla - ať už z jakýchkoliv důvodů - StB zájem. Instalace je komentářem k nesmírné obludnosti administrativního systému, který umožnil centrální evidenci a sledování téměř deseti procent populace. 

Dalším projektem je připomínka dob normalizace, která představí katalogy
a plakáty uměleckých výstav tehdejší doby. Komorní výstava Společnou cestou I. - katalogy svazových výstav a úkolových akcí 70. a 80. let – probíhá do 31. 12. 2009, a Společnou cestou II. - dokumentace výstav a úkolových akcí (fotografie a reprodukovaná díla z akcí) – se uskuteční ve dnech 6.1. – 28.2.2010. Výstavy připravil Archiv výtvarného umění ve spolupráci s centrem DOX, kde nyní Archiv působí.

Evidence zájmových osob (EZO)
Elektronická databáze StB

EZO vytvářela v druhé polovině osmdesátých let Státní bezpečnost jako páteř svého budoucího elektronického informačního systému. Záznamy vkládané do této databáze pocházejí zejména z papírové ústřední operativní evidence předlistopadové tajné policie, kde bylo v polovině osmdesátých let uloženo okolo 800 000 karet. Projekt EZO vypracovali v prosinci 1986 zástupci různých složek tajné policie.

Podle původního harmonogramu měla být databáze EZO zkušebně spuštěna v lednu 1990. EZO mělo sloužit jako vyhledávací informační systém
k osobám, o které se StB z různých důvodů zajímala a které různým způsobem sledovala nebo jich ke sledování využívala. Databáze k nim obsahuje řadu informací, mezi nejdůležitější patří odkazy na registrační či archivní čísla spisů, záznamy o zájmu vybraných složek tajné policie či o udělených prověrkách (především styk se státním tajemstvím).

Podle slovenského Ústavu paměti národa obsahuje EZO záznamy k více než 777 tisícům osobám. V současnosti je tato evidence používána pro vyhledávání spisů Archivem bezpečnostních složek, který ji převzal jako archivní pomůcku od ministerstva vnitra. V tomto kontextu je možné EZO vnímat jako unikátní klíč k archivním dokumentům někdejší komunistické tajné policie.

V roce 2009 byly základní údaje z EZO publikovány na internetovém portálu www.svazky.cz a vzbudily mimořádný zájem veřejnosti.

Oběti komunistického režimu

Statistická čísla na jedné straně sice vypovídají jen velmi málo o konkrétních lidských osudech, na straně druhé dokládají represivní podstatu komunistického režimu v Československu. Na počátku padesátých let bylo ve státě s 12,6 milionu obyvatel okolo 420 táborů a vězení. Z politických důvodů bylo v letech 1948–1960 popraveno celkem 244 osob (mezi nimiž bylo také několik bývalých vysokých funkcionářů komunistické strany). V letech 1949–1961 prošlo trestaneckými pracovními tábory při uranových dolech přibližně 70 000 vězňů a administrativním rozhodnutím bylo v letech 1948–1953 zařazeno do táborů nucených prací okolo 21 440 osob. Ve vězeňských zařízeních zemřelo v letech 1948–1989 okolo 4 200 vězňů a na hranicích nalezlo v letech 1948–1989 smrt nejméně 282 lidí, kteří se v tomto období pokusili dostat do svobodného světa. Jen v roce 1948 bylo do vazby vzato okolo 3 000 osob a okolo 7 000 lidí bylo obviněno z „protistátních trestných činů“.

Po roce 1968 bylo z politických důvodů zbaveno různých funkcí v politických a společenských organizacích okolo 700 000 osob. Existenčně nebo sociálně (propuštěno ze zaměstnání či přeřazeno na méně kvalifikovanou práci) bylo postiženo okolo 300 000 – 350 000 osob. V roce 1990 bylo plošně soudně rehabilitováno okolo 260 000 osob, mezi nimiž byly desetitisíce osob, které opustily Československo z politických důvodů. Za nastolení a uskutečnění tohoto represivního systému je odpovědná především komunistická strana, jejímiž řadami prošlo více než šest milionů členů. Počet jejích členů a kandidátů se ovšem v různých etapách proměňoval. Nejvyššího počtu dosáhl na konci čtyřicátých let, kdy se členská základna pohybovala okolo dvou milionů osob. Na konci roku 1966 dosáhl přibližného počtu 1 689 000 členů a kandidátů, aby po razantních čistkách v souvislosti se srpnovou okupací poklesl na konci roku 1970 na 1 194 000 osob. Do komunistické strany ovšem v dalších necelých dvaceti letech vstoupily další statisíce lidí, jak dokládá číslo z počátku roku 1989 (1 721 000 osob).

Pokračujte v objevování

Básně, zlomky a skici k Jeanu Arthuru Rimbaudovi

Večer ve vzducholodi Gulliver při příležitosti 130 let od smrti Arthura Rimbauda. Vystoupí významný současný básník a rimbaudovský znalec Miloslav Topinka, z jeho textů, překladů a dopisů svázaných s Rimbaudem bude číst Marie Málková.


Ptačí sněm pro Václava Havla

Projekt k nedožitým 85. narozeninám Václava Havla. Připojte se k happeningu inspirovanému dílem světoznámého výtvarníka Petra Síse, který iniciovalo Komunitní osvětové společenství v Chebu a ke kterému se připojil i DOX.


(S)tisk doby

Kulatý stůl předních žurnalistů a témata z domova i ze světa, která rezonovala v říjnu. Diskuzi nejen o volbách sledujte živě na našem Facebooku.


Kamarádi sobě

Umělec Vladimír Skrepl má rád hudbu. A tak jako je v současné hudbě zcela běžné půjčování si a remixování jiných skladeb a motivů, tak je Vladimírova výstava postavena na míchání jeho vlastních obrazů a děl s tvorbou jiných. Přijďte si vytvořit svůj remix s celou rodinou.


Do písmene

Tak jako na obrazech malířů hraje většinou nejdůležitější roli barva, tak u Viktora Karlíka je to písmeno. U více než stovky objektů si hraje způsobem, který otevírá úplně nové světy. Zkuste si tu hru s písmeny také, stačí vstoupit. Do písmene.


Zásadní Lang

S dalším příspěvkem do série ZÁSADNÍCH koncertů se do sálu DOX+ vrací Ostravské centrum nové hudby. Na orchestrální programy s hudbou Mortona Feldmana a Iannise Xenakise a letošního koncertu Zásadní změny navazuje dílo Bernharda Langa.


Signum Quartett & fama Q

Německý Signum Quartett je jedním z nejdynamičtějších smyčcových kvartet současnosti. Je doma v klasickém repertoáru i v nejnáročnější soudobé hudbě, v tradičních koncertních sálech i na specializovaných festivalech. V rámci festivalu Contempuls zahraje v sále DOX+.


Meitar Ensemble

Izraelský soubor Meitar Ensemble patří už skoro dvě desetiletí mezi světovou špičku soudobé hudby. V rámci festivalu Contempuls představí průřez ze svého kmenového repertoáru a ve světové premiéře novou skladbu od české skladatelky Soni Vetché.


Cappella Mariana & fama Q

Cappella Mariana i fama Q patří k domácí interpretační špičce. Na festivalu Contempuls oba soubory spojí provedení díla ET LUX žijícího klasika německé hudby, Wolfganga Rihma, které jako by bralo v potaz background obou souborů.


Vladimír Skrepl: Remixed & Reimagined

Výstava není klasickou autorskou retrospektivou či přehlídkou nových, zatím nevystavených prací. Skupina umělců na dílo Vladimíra Skrepla reaguje vlastními pracemi a ukazuje, jak široký a různorodý je Skreplův vliv na současnou uměleckou scénu.


Je tohle konec?
Ne, to je začátek.