Evidence zájmových osob.StB

12. 11. 2009 – 10. 5. 2010

Otevřeni jsme všemu,
v tuto dobu i vám

pondělí:
Zavřeno
úterý:
Zavřeno
středa:
12.00 – 18.00
čtvrtek:
12.00 – 18.00
pátek:
12.00 – 18.00
sobota:
12.00 – 18.00
neděle:
12.00 – 18.00

Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7
Ukázat na mapě

Jádrem podzimní sezóny v Centru současného umění DOX jsou tři expozice
k 20. výročí pádu komunistického režimu. Tři různé instalace evokují různé aspekty naší nedávné historie. První z nich – nazvaná „Zítřek začíná včera“ – je k vidění do 23. listopadu. Monumentální instalace Evidence zájmových osob.StB bude v centru DOX k vidění od 12. listopadu do konce února příštího roku.

„Koncepce našich tří výstav vychází z předpokladu, že hlavní příčinou současné politické a morální krize naší společnosti je mentalita zděděná
z komunistické minulosti, která poznamenala současnou vládnoucí generaci,“
říká Jaroslav Anděl, umělecký ředitel centra DOX.

Monumentální instalace Evidence zájmových osob.StB představuje kontroverzní téma přístupu dnešní společnosti k archivům komunistické Státní bezpečnosti. Instalace vychází z počítačových databází StB o evidenci zájmových osob, která obsahuje statisíce jmen. Zveřejněné záznamy u velké části neříkají nic o tom, na jaké straně daná osoba stála - zda se jednalo o člověka, kterého považoval režim za svého nepřítele, nebo zda šlo o spolupracovníka StB. Nejedná se tedy o výlučný seznam spolupracovníků StB. V seznamech jsou uvedeni lidé, o které měla - ať už z jakýchkoliv důvodů - StB zájem. Instalace je komentářem k nesmírné obludnosti administrativního systému, který umožnil centrální evidenci a sledování téměř deseti procent populace. 

Dalším projektem je připomínka dob normalizace, která představí katalogy
a plakáty uměleckých výstav tehdejší doby. Komorní výstava Společnou cestou I. - katalogy svazových výstav a úkolových akcí 70. a 80. let – probíhá do 31. 12. 2009, a Společnou cestou II. - dokumentace výstav a úkolových akcí (fotografie a reprodukovaná díla z akcí) – se uskuteční ve dnech 6.1. – 28.2.2010. Výstavy připravil Archiv výtvarného umění ve spolupráci s centrem DOX, kde nyní Archiv působí.

Evidence zájmových osob (EZO)
Elektronická databáze StB

EZO vytvářela v druhé polovině osmdesátých let Státní bezpečnost jako páteř svého budoucího elektronického informačního systému. Záznamy vkládané do této databáze pocházejí zejména z papírové ústřední operativní evidence předlistopadové tajné policie, kde bylo v polovině osmdesátých let uloženo okolo 800 000 karet. Projekt EZO vypracovali v prosinci 1986 zástupci různých složek tajné policie.

Podle původního harmonogramu měla být databáze EZO zkušebně spuštěna v lednu 1990. EZO mělo sloužit jako vyhledávací informační systém
k osobám, o které se StB z různých důvodů zajímala a které různým způsobem sledovala nebo jich ke sledování využívala. Databáze k nim obsahuje řadu informací, mezi nejdůležitější patří odkazy na registrační či archivní čísla spisů, záznamy o zájmu vybraných složek tajné policie či o udělených prověrkách (především styk se státním tajemstvím).

Podle slovenského Ústavu paměti národa obsahuje EZO záznamy k více než 777 tisícům osobám. V současnosti je tato evidence používána pro vyhledávání spisů Archivem bezpečnostních složek, který ji převzal jako archivní pomůcku od ministerstva vnitra. V tomto kontextu je možné EZO vnímat jako unikátní klíč k archivním dokumentům někdejší komunistické tajné policie.

V roce 2009 byly základní údaje z EZO publikovány na internetovém portálu www.svazky.cz a vzbudily mimořádný zájem veřejnosti.

Oběti komunistického režimu

Statistická čísla na jedné straně sice vypovídají jen velmi málo o konkrétních lidských osudech, na straně druhé dokládají represivní podstatu komunistického režimu v Československu. Na počátku padesátých let bylo ve státě s 12,6 milionu obyvatel okolo 420 táborů a vězení. Z politických důvodů bylo v letech 1948–1960 popraveno celkem 244 osob (mezi nimiž bylo také několik bývalých vysokých funkcionářů komunistické strany). V letech 1949–1961 prošlo trestaneckými pracovními tábory při uranových dolech přibližně 70 000 vězňů a administrativním rozhodnutím bylo v letech 1948–1953 zařazeno do táborů nucených prací okolo 21 440 osob. Ve vězeňských zařízeních zemřelo v letech 1948–1989 okolo 4 200 vězňů a na hranicích nalezlo v letech 1948–1989 smrt nejméně 282 lidí, kteří se v tomto období pokusili dostat do svobodného světa. Jen v roce 1948 bylo do vazby vzato okolo 3 000 osob a okolo 7 000 lidí bylo obviněno z „protistátních trestných činů“.

Po roce 1968 bylo z politických důvodů zbaveno různých funkcí v politických a společenských organizacích okolo 700 000 osob. Existenčně nebo sociálně (propuštěno ze zaměstnání či přeřazeno na méně kvalifikovanou práci) bylo postiženo okolo 300 000 – 350 000 osob. V roce 1990 bylo plošně soudně rehabilitováno okolo 260 000 osob, mezi nimiž byly desetitisíce osob, které opustily Československo z politických důvodů. Za nastolení a uskutečnění tohoto represivního systému je odpovědná především komunistická strana, jejímiž řadami prošlo více než šest milionů členů. Počet jejích členů a kandidátů se ovšem v různých etapách proměňoval. Nejvyššího počtu dosáhl na konci čtyřicátých let, kdy se členská základna pohybovala okolo dvou milionů osob. Na konci roku 1966 dosáhl přibližného počtu 1 689 000 členů a kandidátů, aby po razantních čistkách v souvislosti se srpnovou okupací poklesl na konci roku 1970 na 1 194 000 osob. Do komunistické strany ovšem v dalších necelých dvaceti letech vstoupily další statisíce lidí, jak dokládá číslo z počátku roku 1989 (1 721 000 osob).

Pokračujte v objevování

Fyzická partitura

Soubor Farma v jeskyni je známý pro svou specifickou metodu práce s výrazem performera. Tu charakterizuje osobní fyzická i mentální angažovanost, muzikalita a vysoká dynamika pohybu. Na dílně seznámí členové souboru účastníky s různými způsoby tvorby fyzické partitury.


Music for Lights & Shadows

Více než hodinový proud živé hudby, obrazu a světel vytvořila skupina sedmi osobností české hudební scény ve spolupráci s ikonickým norským skladatelem Helge Sundem. O interpretaci díla se postará atypicky obsazený český big band Concept Art Orchestra, který zahraje v sále DOX+.


Výstavou Infamous Beauty s kurátorem

Tvorba amerického fotografa Andrese Serrana přináší silné emoce, kontrasty i odhalování polopravd. Ve svém díle se zabývá společenským otázkami, sexualitou, rasovou nesnášenlivostí a temnými aspekty lidského bytí. Výstavou Infamous Beauty vás provede kurátor Otto M. Urban.


Anthony Braxton: Trillium X

Ambiciózní multimediální operní projekt Trillium Anthony Braxtona vzniká už od 90. let. Americký experimentální hudebník a unikátní improvizátor v něm zkoumá témata metafyziky, mystiky i lidského vědomí. Světová premiéra části Trillium X zazní v podání PMP Orchestra v sále DOX+.


Bytosti

Kdo se bojí, nesmí do lesa. A nejen tam - trochu hravou a trochu strašidelnou dílnu bychom si v šeru podzimu nebo zimy nedovolili, ale příležitost aktuálních výstav je příliš lákavá. Málokdy se totiž v DOXu sejdou výstavy plné tak podivných bytostí jako nyní.


Infamous Beauty

Průřez tvorbou amerického umělce a fotografa Andrese Serrana od 80. let po současnost představující více než 120 děl. Výstava odhalí ve dvou samostatných částech překvapivý a silný dialog aktuálních fotografií se staršími pracemi.


Portrétoval anglickou královnu

Na palubě vzducholodi Gulliver představíme další knižní příběh, tentokrát jeden skutečný – životní osud malíře Franty Bělského. Novinář a spisovatel Bohumil Vostal se jeho příběhu věnuje už řadu let, nad střechami DOXu pokřtí svou novou publikaci Portrétoval anglickou královnu.


Thin Skin

Vystoupení etablované cirkusové akrobatky Elišky Brtnické se vyznačují postupy, které jsou běžné spíš v současném zahraničním cirkuse, než na domácí scéně. Hypnotizující inscenace Thin Skin na rozhraní pohybové instalace a současného cirkusu.



Rituál prokletých srdcí

Monografická výstava malíře Jana Vytisky představující průřez autorovým dílem za poslední tři roky. Expozice představuje téměř čtyři desítky velkoformátových obrazů. Tematicky vychází z osobitého mixu valašského folklóru a popkulturních odkazů.


HOW CAN I HELP YOU?

Umění jako lék na lidské neřesti, zpověď umělce jako léčitele a stovky „kreseb“ v působivé instalaci. Deník Krištofa Kintery je tu pro vás. A jak vám může pomoci?


Je tohle konec?
Ne, to je začátek.