Ať máte jasno, než vás rozptýlíme
Kolik stojí vstupné? 500 Kč
Sezení volné
Na koncert s testem? Postupujeme v souladu s platnými vládními nařízeními proti covidu-19, při vstupu budete požádáni o prokázání bezinfekčnosti.
Multifunkční sál DOX+
Poupětova 3, Praha 7
Ukázat na mapě
V rámci 16. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Americké jaro vystoupí 13. září v multifunkčním sále DOX+ na společném koncertu houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník. Spojení dvou výrazných talentů mladé generace slibuje mimořádný hudební zážitek.
Josef Špaček je houslista, který si svou hrou podmaňuje publikum celého světa a řadí se mezi nejvýraznější talenty své generace. Jeho interpretace vyniká technickou jistotou, virtuozitou, osobitým výrazem a širokým rozsahem barevnosti zvuku. Uznáván je i pro své sebevědomé a soustředěné vystupování. Profiluje se jako virtuos se širokým záběrem napříč styly a repertoárem, na kterém prokazuje svou „udivující artikulaci a atletičnost“ (The Scotsman), nebo „bujnost a pikantnost tónu“ (The Telegraph).
Josef vystupuje s významnými orchestry po celém světě. V posledních deseti letech se na světových pódiích objevil například s Českou filharmonií, Orchestre de Paris, Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin, Bamberger Symphoniker, Konzerthausorchester Berlin, Tonhalle-Orchester Zürich, Helsinki Philharmonic Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Japan Philharmonic Orchestra, Shanghai Symphony Orchestra nebo Stavanger Symphony Orchestra.
Stejnou pozornost jako sólovým recitálům věnuje Josef i komorní hudbě a je pravidelným hostem festivalů i koncertních sálů v Evropě, Asii a USA. Na pódiích se v rámci komorních souborů objevuje po boku předních světových instrumentalistů, jakými jsou např. Gil Shaham, Kian Soltani, James Ehnes, Clemens Hagen, Gerhard Oppitz, Noah Bendix-Balgley, Máté Szücs, Jana Boušková, Miroslav Sekera, Tomáš Jamník, Sharon Kam, Kristóf Baráti, Zoltan Fejervari a Suzana Bartal.
Josef Špaček studoval pod vedením renomovaných pedagogů Idy Kavafian a Jaime Lareda na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii nebo Itzhaka Perlmana na newyorské Juilliard School. Studium na Pražské konzervatoři absolvoval pod vedením Jaroslava Foltýna. Je laureátem světově proslulé mezinárodní soutěže královny Alžběty v Bruselu a vítězem mezinárodní houslové soutěže Michaela Hilla (Nový Zéland).
Josef Špaček hraje na housle „LeBrun; Bouthillard“ Guarneri del Gesù cca. 1732, zapůjčené od společnosti Ingles & Hayday.
Tomáš Jamník je český violoncellista, v současnosti žije v Berlíně. V roce 2006 zvítězil na mezinárodní soutěži Pražské jaro, kde obdržel řadu dalších zvláštních cen, stal se též finalistou a držitelem zvláštní ceny na soutěži Pierre Fournier Award 2011 v Londýně.
Jako sólista hostoval u významných českých i zahraničních orchestrů, mimo jiné České filharmonie, DSO Berlin, Jerusalem Symphony Orchestra, Cordóba Symphony Orchestra a Philharmonia Orchestra London. Jako komorní hráč vystoupil s Magdalenou Koženou, Leif Ove Andsnesem, Ivo Kahánkem, Pavel Haas Quartetem nebo Dvořákovým triem v londýnských Wigmore Hall a Barbican Hall, hamburské Elbphilharmonie nebo japonských Kitara Hall a Tokyo Metropolitan Hall. Kromě klasického repertoáru uvádí Tomáš v život i méně známé skladby, v roce 2019 premiéroval se SOČRem vlastní úpravou Dvořákova violoncellového koncertu A dur a koncertem „Narcissus“ Jana Ryanta Dřízala. Premiéroval také skladby českých skladatelů Miroslava Srnky, Michala Nejtka, Slavomíra Hořínky, Marko Ivanoviće, Tomáše „Floex“ Dvořáka nebo Ondřeje Kukala.
Je autorem iniciativy Vážný zájem, která propaguje myšlenku domácích koncertů a která pomohla k dnešnímu dni uspořádat stovky koncertů s účastí špičkových profesionálů i nadšených amatérů. Od roku 2015 působí jako umělecký vedoucí Akademie komorní hudby a v roce 2018 se stal uměleckým ředitelem Ševčíkovy akademie.
Tomáš studoval v Praze u Mirko Škampy, Martina Škampy a Josefa Chuchra, pokračoval v Berlíně u Jens Petera Maintze a na renomované Karajanově akademii. Tomáš hraje na nástroj Lorenzo Storioni z roku 1784, laskavě zapůjčený ze soukromé sbírky pana Aleše Voverky.