HIT BY NEWS

Press art ze sbírky Annette a Petera Nobelových

S vynálezem cenově dostupných tiskařských strojů a levného papíru v 19. století došlo k zásadní proměně tradičního „informačního průmyslu“. Knihy, noviny a časopisy, které původně vycházely v malém počtu výtisků a byly luxusní výsadou hrstky vyvolených intelektuálů, se rychle staly populárním a rozšířeným společenským fenoménem. Souběžně s vydavatelským boomem se rozvíjel reklamní průmysl a vznikaly nové profese: grafik, novinář, reportér, redaktor, fotograf, tiskař, litograf atd. Ti všichni se podíleli na vytváření „druhé vrstvy reality“ (Jean Baudrillard), vytištěné na papíře a dodávané do kaváren a domácností rychle se rozrůstající střední třídy.
V přímé reakci na tyto technické a komunikační inovace začalo výtvarné umění procházet působivým procesem transformace. Jedním z nejdůležitějších témat v umění se následně stala formální abstrakce reality, neboť fotografie a tisk ovládly oblast dokumentace a zpravodajství, jež dříve byla doménou výtvarného umění. Dalším krokem ve stále probíhajícím a plodném dialogu mezi masmédii a uměním byla kritická reflexe jejich role jako nástroje propagandy v obdobích vlády totalitních režimů. Například dadaismus byl bezprostřední reakcí na dezinformace šířené nacisty ve 30. letech 20. století. Pařížští „noví realisté“ svými dekolážemi a ambalážemi hravým, ale hloubavým způsobem reagovali na konzumerismus v poválečné západní Evropě. Vztah masmédií a umění vyvolal intenzivní dialog a přinesl pozoruhodné výsledky na obou stranách. Krátce – v období Bauhausu – umělecká a mediální sféra spolupracovaly: El Lisickij, Max Bill, Vasilij Kandinskij a mnozí další prosazovali utopické představy o lepším světě a využívali umění a média jako platformu pro své společensko-politické poselství. 
V 60. letech 20. století podnítil převratné změny ve výtvarném umění nový přístup, který italský filozof Umberto Eco označil pojmem „opera aperta“. V 80. letech se v umělecké tvorbě prosadily další vlivy – feminismus, genderová studia a postkoloniální diskurz. Od konce studené války a nástupu globalizace je stěžejním aspektem uměleckého postoje kritické hodnocení mediálního průmyslu. A s blížícím se koncem tištěných materiálů umění provází i jistý přídech melancholie. 

Všechna tato významná témata jsou zastoupena ve sbírce Annette a Petera Nobelových v Curychu. Umělecká díla začali sbírat v 80. letech 20. století, kdy Peter Nobel působil jako právník v jednom z předních švýcarských nakladatelství a v 90. letech byl ustanoven správcem pozůstalosti zesnulého spisovatele Friedricha Dürrenmatta. Od té doby se Nobelovi soustavně věnují sběratelství „press artu“ a jejich umělecká sbírka nyní obsahuje přes 2 000 uměleckých děl zaměřených na dialog umění a tisku.  

Významný nezávislý kurátor Christoph Doswald vybral pro výstavu v DOXu širokou škálu uměleckých děl ze sbírky Annette a Petera Nobelových. Výstava HIT BY NEWS přináší pronikavý a kritický pohled na fascinující téma společnosti, která byla, je a nadále bude utvářena médii.

Umělci:
Berenice Abbott, Jean Arp, Abdulaziz Ashour, Rudolf Ausleger, Nicolas Balcazar, John Baldessari, Matthew Barney, Monique Baumann, Hans Baumgartner, Bedri Baykam, Robert Beck, Stephen James Beer, Joseph Beuys, Beni Bischof, Anna Blume, Erwin Blumenfeld, Alighiero Boetti, Armand Boua, Margaret Bourke-White, Georges Braque, Brassaï, Olaf Breuning, Serge Brignoni, Paulo Bruscky, Daniele Buetti, Rudy Burckhardt, Robert Capa, Henri Cartier-Bresson, Raymond Cauchetier, César, Christo, Anne-Lise Coste, Čang Ta-li, Salvador Diaz, Robert Doisneau, Felix Droese, Wictor Dubrowin, François Dufrêne, Zavier Ellis, Elmgreen & Dragset, Klodin Erb, Walker Evans, Ču Fa-tung, Matias Faldbakken, Urs Fischer, Sylvie Fleury, Joan Fontcuberta, Robert Frank, Theo Frey, Roger Fritz, Ryan Gander, Alberto Giacometti, Gilbert & George, Rob Gnant, David Goldblatt, Rafael Grassi, René Groebli, F. C. Gundlach, Özlem Günyol, Andreas Gursky, Trevor Guthrie, Raymond Hains, Richard Hamilton, Alex Hanimann, Lorraine Hellwig, Sabine Hertig, Thomas Hirschhorn, David Hockney, Candida Höfer, Hanspeter Hofmann, Dennis Hopper, Franz Hubmann, Georges Hugnet, Rolf Iseli, Alfredo Jaar, Matthew Day Jackson, Marcel Janco, Asger Jorn, Lew Judin, William Kentridge, Martin Kippenberger, Jiří Kolář, Steivan Liun Könz, Willem de Kooning, Alberto Korda, Joseph Kosuth, Jannis Kounellis, Barbara Kruger, Mustafa Kunt, Le Corbusier, Fernand Léger, Zilla Leutenegger, Anton Litvin, Robert Longo, Jacques Lowe, Vera Lutter, Lutz & Guggisberg, Vladimir Majakovskij, Kazimir Malevič, Christian Marclay, Paul Matthews, Josephine Meckseper, Bjarne Melgaard, Jorge Méndez Blake, Olaf Metzel, Nicole Michel, Joan Miró, Bill Moseley, Robert Motherwell, Daidō Moriyama, Stefan Moses, Bill Mosley, Gianni Motti, Claudia & Julia Müllerovy, Vik Muniz,Antoni Muntadas, Albert Oehlen, Melik Ohanian, Roman Ondak, Reinhard Öhner, Nam June Paik, Sigmar Polke, Lisl Ponger, Richard Prince, Dmitrij Prigow, Edward Quinn, Rashid Rana, Robert Rauschenberg, Man Ray, Gerhard Richter, Alexandr Rodčenko, Jefim Rojak, Martha Rosler, Dieter Roth, Mimmo Rotella, Arthur Rothstein, Thomas Ruff, Allen Ruppersberg, Edward Ruscha, René Saint-Paul, Vittorio Santoro, David Shrigley, Jean-Frédéric Schnyder, Gotthard Schuh, Daniel Schwartz, Kurt Schwitters, Jana Seehusen, Roman Signer, Marcelo Silveira, Taryn Simon, Lucy Skaer, Josh Smith, Lucien Smith, Nikolaj Sokolov, Jules Spinatsch, Will Stacey, Hans Staub, Edward Steichen, Lisl Steiner, Varvara Stepanova, Louis Stettner, Studio Naranjo, Superflex, Antoni Tàpies, Paul Thek, Jean Tinguely, Rirkrit Tiravanija, Saša Tkačenko, Gabi Trinkaus, Panos Tsagaris, Guela Tsouladze, Rosemarie Trockel, Hooper Turner, Günther Uecker, Tomi Ungerer, Bernar Venet, Jacques de la Villeglé, Wolf Vostell, Karl Waldmann, Kelley Walker, Wang Youshen, Andy Warhol, Charlie White, Johannes Wohnseifer, Čang Sien Jung, Rémy Zaugg