Moc nemocných a nemoc mocných

10. 10. 2022, 18:00

Ať máte jasno, než vás rozptýlíme

Kolik stojí lístek? 150 Kč základní | 90 Kč snížené pro studenty a seniory

A co členové Klubu přátel? Vstup zdarma (rezervace nutná prostřednictvím formuláře)

Centrum současného umění DOX
Poupětova 1, Praha 7
Ukázat na mapě

Historie dokazuje, že přesvědčení jedince o vlastní výjimečnosti, vyvolenosti a právu podřídit si ostatní bývá samo o sobě patologické. Někteří art brut tvůrci, jejichž dílo je prezentováno na výstavě (Ne)Moc, se ve svých paralelních světech pasují do rolí vládců, spasitelů či supermanů. Ustálené symboly moci v jejich osobních mytologiích získávají nové groteskní významy. Hlavní rozdíl mezi mocí
nemocných a nemocí mocných ovšem obvykle spočívá v počtu obětí. Digitální časoprostor současnosti umožnil kromě jiného také snadnější šíření mocenské nemoci k jejím „obětem“. Ty mohou paradoxně zažívat pocit intenzivního prožívání demokracie a přitom demokracie může pod dopadem šířené patologie rychle onemocnět.

Pozvání k diskuzi přijali:
Terezie Zemánková - kurátorka výstavy
Otto M. Urban - kurátor výstavy
Pieter De Buysser - vlámský filosof a spisovatel
František Vrabel - datový analytik, expert na mapování ruské propagandy
Martin Šimsa - odborný asistent, Oddělení politických studií a filosofie – UJEP
Moderuje: Bob Kartous – edukátor, mluvčí Českých elfů

Diskuze proběhne v českém jazyce s tlumočením.

Terezie Zemánková – nezávislá kurátorka a publicistka, také kurátorka výstavy (Ne)Moc. Spolupracuje s Galerií hlavního města Prahy, Centrem současného umění DOX, ale také s Cavin-Morris Gallery v New Yorku či s Collection de l'Art Brut v Lausanne. V kreativním ateliéru A.R.T. (Ateliér radostné tvorby), který pracuje s umělci s mentálním hendikepem či duševní nemocí, působí jako kurátorka a odborná poradkyně.

Otto M. Urban – historik umění, výtvarný kritik, kurátor, redaktor, vysokoškolský pedagog, také kurátor výstavy (Ne)Moc. V letech 2012–2016 byl vedoucím Katedry teorie a dějin umění na AVU v Praze. Od roku 2017 byl kurátorem a od roku 2018 ředitelem Sbírky umění 19. století a klasické moderny v Národní galerii Praha. V roce 2020 nastoupil jako hlavní kurátor Centra současného umění DOX.

Martin Šimsa – odborný asistent působící na Katedře filosofie a humanitních studií na FF UJEP. Před listopadem 1989 navštěvoval bytové semináře a podepsal Chartu 77. Po Listopadu vystudoval filosofii v Praze a učí v Ústí nad Labem na FF UJEP. Ve výuce i badatelsky se zaměřuje na hermeneutické teorie rozumění, výkladu a kritiky, politickou filosofii, zvláště teorie demokracie, problémy sekularizace, náboženství a populismu a českou filosofii.

František Vrabel – zakladatel a šéf společnosti Semantic Visions, od roku 2011 poskytující služby v oblasti detekce rizik. K jejím odběratelům patří zejména nadnárodní korporace, které si tak zajišťují stabilitu svých dodavatelských řetězců, k dalším činnostem Semantic Visions patří boj proti dezinformačním webům. Jednou z využívaných metod je analýza tzv. velkých dat.

Pieter de Buysser – vlámský divadelník a spisovatel. Studoval divadlo v Antverpách a filozofii v Paříži. V jeho tvorbě se prolíná politika a filozofie. Jako rezidenční umělece v Divadle Archa se pro představení After Party (premiéra v březnu 2017) inspiroval odkazem Václava Havla. Jeho román De Keisnijders (Řezači kamene) vyšel i v češtině.

Bohumil Kartous se dlouhodobě zabývá tématem dezinformacím fenoménem u tzv. hoaxů, dezinformačních webů a fake news a jejich dopadů na společnost. Spolupracuje se společností EDUin. V roce 2018 se představil jakožto mluvčí virtuálně a anonymně fungující skupiny Čeští elfové, která si vytkla za cíl boj s internetovými trolly, kteří šíří dezinformace a proruskou propagandu. Jeho texty a eseje jsou pravidelně uveřejňovány v českých médiích, v roce 2019 vydal knihu No Future – vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?

S podporou

Doprovodný program k výstavě (Ne)Moc, která se koná u příležitosti předsednictví ČR v Radě EU.